...čím dál víc nad tím přemýšlím. Slyším to ze všech stran a v podstatě si začínám říkat, že už třeba období hezkých vztahů je nenávratně pryč. Lidi se mění, každý si chce žít jen sám za sebe a pro sebe. S kýmkoliv mluvím, řekne...mám přítele, ALE...a za tím ale nastane dlouhý výčet problémů které jsou jasnou známkou toho, že to nefunguje. Proč to tak je ? Chlapi, kteří jsou single řeknou, že nemají přítelkyni, jen kamarádku, na občasné pěkné chvíle...Kam zmizela potřeba být tu jeden pro druhého, stát při sobě, pomáhat si...Jistě existují jedinci s tvrdším jádrem, kterým to takhle vyhovuje...ale přeci jich nemůže být tolik? Já například, umím být sama, s tím nemám problém, někdy mi to ovšem připadá jakou z nouze ctnost. V podstatě mi to přijde nepřirozené...lidi žili vždycky v párech, je to myslím od přírody normální... kde je srdce, láska, city ? Tohle všechno ?Vím, doba se změnila, jsou tu roky, kdy si vesmír v podstatě žádá samostatných jedinců...ale myslím, že v trochu jiném smyslu slova.Budu šťastná, když mi tu aspoň pár z vás napíše, že se pletu
Kavenka2
» Ajví
No právě...dva tři roky a čus ...já taky měla hezký začátek, teda už dávno tomu...a pak těžkej dopad na tvrdou zem... Ale myslím takový vztahy, který vydržej roky, kde je láska a úcta a vůle na tom vztahu pracovat...
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ajví, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Záleží na tom, co si kdo představuje pod tímto pojmem. Já kolem sebe vidím samé hezké vztahy, protože je vždy na začátku hezká zamilovanost, která s sebou nese určité riziko, že vidím jen to, co vidět chci, že věřím tomu, co ten druhý říká a skutek utek, že mám na nose růžové brýle atd. Tyto hezké vztahy trvají rok, dva, tři a pak se zase hezky rozejdou, protože si předali to co měli, naučili se to, co měli, někam se posunuli a každej zas frčí dál svým směrem. Moc hezký...