Učím se být sám

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

11.11.2011 - 05:17

Sluník

Učím se být sám

Dva roky byla jsi mým smyslem života,ten se teď rozplynul, zbyla jen samota.Chtěl jsem s Tebou navždy žít, dokonce si Tě i vzít.Vím, že musí to tak být, učím se s tím ale žít.Prvně učím se být sám,zatím to moc nezvládám.Přes den na nic chuť nemám,večer stěží ulehám.Sám vstávám a usínám,často na Tě vzpomínám.Pořád myslím na .... :12:

stále se mi po ní stýská. :62:

Stránka: 2 1

Řazení:

11.11.2011 - 17:50 | Filtr

Najdise.cz » kapka růžové

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Pocitová hodnota výpovědi je důležitější, trvalejší než ta literární - příjde novátor a vše je jinak :1:

11.11.2011 - 17:48 | Filtr

PetV » kapka růžové

Já teda dobrovolně nečetl ani jednoho z nich :6:

Ovšem ten prvně zmiňovaný aspoň získal nobelovku, tak jsem myslel, že ty budeš nejspíš druhá na řadě, když jsi takhle básnila už v páté třídě :3:

Je to bohužel tak, všechno se rozvolňuje, i verše :41:

Kde jsou staré zlaté časy iambického pentametru :12:

A tak je to báseň, kde je i forma důležitá :3:

No ale už končím s připomínkami, já navíc na lyriku nikdy moc nebyl :63:

11.11.2011 - 17:39 | Filtr

kapka růžové » PetV

Když já radši Holana :3:

No, dobře, beru zpět... :1:

Ale tak co, volná společnost vyžaduje volný verš...mně tyhle střídavé, obkročné a sdružené rýmy připadají jako Paci, paci, pacičky...úplně snižují literární hodnotu výpovědi :41: