Nevěra z pohledu podváděného, podvádějícího - Diskuze a zkušenosti

kapka růžové (* 28.4.1980)
Žena

...já bych mohla uvést spíš pohled třetí osoby, protože já nejsem na nevěry typ...když mě to táhne jinam, tak tam jdu, se vším všudy ...asi jeden týden v životě jsem měla 2 muže zároveň...a bylo to pro mě nesnesitelné břemeno...ale možná, kdybych vydržela, přišla bych tomu na chuť, nevím...

...proč někdo nepíše taky o věrnosti, k tomu bych asi měla víc co říct ...

Pan Božský Nesympatický (* 12.4.1975)
Muž

Pokud se shodneme, že vztah je založen na vzájemné úctě, spolupráci a komunikaci, pak při nevěře (najdu si jiného partnera a opakovaně se s ním scházím) pravděpodobně schází vzájemná úcta. Člověku, kterého si vážíme, přeci nebudeme provádět něco, co by ho v jeho očích mohlo ponižovat.

Z mého pohledu je nevěra „komunikační gesto“, které říká „nevážím si tě, nevyhovuješ mi, představoval jsem si to jinak“.

Když se s dobrou kamarádkou nezřízeně opijeme a v rámci fyzických sympatií nám uklouzne nožka z podstavce cti, pak to za nevěru nepovažuji, tedy ne za tu destruktivní. Spíše tato jednorázová neplánovaná situace vyvolá pocit provinění (u sociálně zdravých mužů) a pak se ke své partnerce dotyčný chová „lépe“ s nutkáním „napravit" ono pochybení.

My jsme si s ex tuhle možnost, nazvali jsme ji pracovně úlet, vyříkali hned na začátku s tím, že pokud se něco takového stane, tak ten druhý o tom nechce vědět. Někdy člověk tělu neporučí Kdyby to mělo být opakované, samozřejmě už to není úlet, že ano.

Takže dokud je vzájemná úcta mezi partnery, pro nevěru není místo. Pak jsou samozřejmě vyjímky, ale to připisuji narušeným osobnostem.

tronco (* 13.11.1976)
Muž

Nuna (* 22.5.1973)
Žena

Vem všech 364 diskuzí z tohodle webu na tohle téma a máš materiálu,že by na to celej Tvůj ročník mohl napsat diplomku

Nuna (* 22.5.1973)
Žena

Vem všech 364 diskuzí z tohodle webu na tohle téma a máš materiálu,že by na to celej Tvůj ročník mohl napsat diplomku

mineal (* 9.7.1968)
Žena

Vážená slečno, zklušeností mám mnoho, protože jsem si procházela martyriem, které se v podstatě táhlo pře 2 roky, kdy jsem byla v drtivém kole dvou mužů. S tím prvním jsem žila a vychovávala dceru pře 10 let, ale vztah se změnil v obrovskou stagnaci. Ale jistata finanční jaskási byla. Po 16ti letech se mi do života vrátila velká láska z mládí, kde byla šílená přitažlivost, ale zároveň dluhy. Nakonec jsem volila lásku, ne peníze a jsem dnes s tím, kde jsem cítila více lásky, stejně jako dcera - naštěstí. Dodnes se ale nemůžu zbavit výčitky vůči bývalému manželovi, který se proti mně v podstatě neprovinil a vždycky mně byl věrný. Snažila jsem se ze všech sil, zbavit se přitažlivosti na tom druhém, ale bylo to nad moje síly. Takže jsem se musela 2 roky dívat na to, jak můj bývalý manžel trpí a já také. Dodnes mně chybí, takže nevím, jestli je to výhra nebo prophra. Každopádně vám mohu říci jedno. Ať ti, kteří nevěru odsuzují, děkují všem svatým, že si to nemuseli prožít, protože nevěra se většinou nedělá jen tak pro zábavu, ale vedou k ní těžké citové pohnutky a ztrádání. Mnohdy několikaleté. Je to vnitřníé peklo, které také hovoří o hladu po lásce, která nebyla dávána v dětství. A člověk musí dělat sám ropzhodnutí, o kterých ví, že budou bolestivé nejen pro něho.

mineal (* 9.7.1968)
Žena

Vážená slečno, zklušeností mám mnoho, protože jsem si procházela martyriem, které se v podstatě táhlo pře 2 roky, kdy jsem byla v drtivém kole dvou mužů. S tím prvním jsem žila a vychovávala dceru pře 10 let, ale vztah se změnil v obrovskou stagnaci. Ale jistata finanční jaskási byla. Po 16ti letech se mi do života vrátila velká láska z mládí, kde byla šílená přitažlivost, ale zároveň dluhy. Nakonec jsem volila lásku, ne peníze a jsem dnes s tím, kde jsem cítila více lásky, stejně jako dcera - naštěstí. Dodnes se ale nemůžu zbavit výčitky vůči bývalému manželovi, který se proti mně v podstatě neprovinil a vždycky mně byl věrný. Snažila jsem se ze všech sil, zbavit se přitažlivosti na tom druhém, ale bylo to nad moje síly. Takže jsem se musela 2 roky dívat na to, jak můj bývalý manžel trpí a já také. Dodnes mně chybí, takže nevím, jestli je to výhra nebo prophra. Každopádně vám mohu říci jedno. Ať ti, kteří nevěru odsuzují, děkují všem svatým, že si to nemuseli prožít, protože nevěra se většinou nedělá jen tak pro zábavu, ale vedou k ní těžké citové pohnutky a ztrádání. Mnohdy několikaleté. Je to vnitřníé peklo, které také hovoří o hladu po lásce, která nebyla dávána v dětství. A člověk musí dělat sám ropzhodnutí, o kterých ví, že budou bolestivé nejen pro něho.

miluška medvídková (* 11.4.1959)
Žena

jo holka, jsou to zkoušky životní a s mužem už jste třeba neměli další vývoj, co se učit, tudíž jsi tam dostala toto. Snad se ti daří dobře.
Měla jsem to podobné, jen s tím rozdílem, že muž nebyl až tak hodný, byl to vztekloun, lakomec a sobec. Jezdil vydělávat do Německa pár let a já a děti z toho neviděli ani korunu, spala jsem na matraci na zemi. Když přijel, akorát nám vynadal, tak jsme se nějak odcizili. No a já se doma bála a tak si našla rytíře, který o mě pečoval. Hlídá mě poctivě už 18 let. Mého bývalého mi někdy bylo líto, to je fakt, ale už ho opustily 3 ženy, tak asi není vina jen v nich a ve mě. Nelituju ničeho.

player (* 20.5.1968)
Muž

Hezký.Moc hezky jsi to napsala.

Já z hlediska podvádějícího:volil jsem mezi smrtí probíhajícího vztahu nebo jeho záchranou.zvolil jsem nevěru abych probíhající vztah zachránil a povedlo se.Jednalo se o dobytí vybitých baterií.

Z hlediska podvedeného:já nevěru nevyčítám,dokonce jsem v jistých fázích vývoje jejím zastáncem.Takže se vždy snažím o to,aby druhý nemusel nosit útrpné výčitky.Osobně bych byl pro změnu konceptu v oblasti erotického žití společnosti.Aby sex nebyl neustálým zdrojem frustrací,nýbrž radosti.

Nuna (* 22.5.1973)
Žena

Vem všech 364 diskuzí z tohodle webu na tohle téma a máš materiálu,že by na to celej Tvůj ročník mohl napsat diplomku

kapka růžové (* 28.4.1980)
Žena

A jak jsi to udělal, že se ti podařilo to využít pro obnovu vztahu a neposlat ho tou nevěrou k šípku ??? Mělo to nějaká pravidla nebo jak jsi to ovládnul, žes tomu nepodlehl?
Co já vidím ve svém okolí (jsou to teda ženy), tak jde spíš ten původní vztah do háje a ta nevěra stoupá vzhůru...což samozřejmě může mít své duchovní příčiny...ale zajímá mě, jak to udržet "na uzdě"...

player (* 20.5.1968)
Muž

Ne - já jsem volil únik ze stereotypu sexem s ex. 2 noci a zase bylo u mě všechno v pořádku,ale samozřejmě jsem to zatajil.
Někdy není zbytí.

kapka růžové (* 28.4.1980)
Žena

...no, a co taková roční pravidelná nevěra...dá se udržet na uzdě ?...

player (* 20.5.1968)
Muž

Měla by bejt povinná.Pokud to teda někdo přímo neodmítne.Ona by udržovala svěžest.

mineal (* 9.7.1968)
Žena

Vážená slečno, zklušeností mám mnoho, protože jsem si procházela martyriem, které se v podstatě táhlo pře 2 roky, kdy jsem byla v drtivém kole dvou mužů. S tím prvním jsem žila a vychovávala dceru pře 10 let, ale vztah se změnil v obrovskou stagnaci. Ale jistata finanční jaskási byla. Po 16ti letech se mi do života vrátila velká láska z mládí, kde byla šílená přitažlivost, ale zároveň dluhy. Nakonec jsem volila lásku, ne peníze a jsem dnes s tím, kde jsem cítila více lásky, stejně jako dcera - naštěstí. Dodnes se ale nemůžu zbavit výčitky vůči bývalému manželovi, který se proti mně v podstatě neprovinil a vždycky mně byl věrný. Snažila jsem se ze všech sil, zbavit se přitažlivosti na tom druhém, ale bylo to nad moje síly. Takže jsem se musela 2 roky dívat na to, jak můj bývalý manžel trpí a já také. Dodnes mně chybí, takže nevím, jestli je to výhra nebo prophra. Každopádně vám mohu říci jedno. Ať ti, kteří nevěru odsuzují, děkují všem svatým, že si to nemuseli prožít, protože nevěra se většinou nedělá jen tak pro zábavu, ale vedou k ní těžké citové pohnutky a ztrádání. Mnohdy několikaleté. Je to vnitřníé peklo, které také hovoří o hladu po lásce, která nebyla dávána v dětství. A člověk musí dělat sám ropzhodnutí, o kterých ví, že budou bolestivé nejen pro něho.

Pan Božský Nesympatický (* 12.4.1975)
Muž

Pokud se shodneme, že vztah je založen na vzájemné úctě, spolupráci a komunikaci, pak při nevěře (najdu si jiného partnera a opakovaně se s ním scházím) pravděpodobně schází vzájemná úcta. Člověku, kterého si vážíme, přeci nebudeme provádět něco, co by ho v jeho očích mohlo ponižovat.

Z mého pohledu je nevěra „komunikační gesto“, které říká „nevážím si tě, nevyhovuješ mi, představoval jsem si to jinak“.

Když se s dobrou kamarádkou nezřízeně opijeme a v rámci fyzických sympatií nám uklouzne nožka z podstavce cti, pak to za nevěru nepovažuji, tedy ne za tu destruktivní. Spíše tato jednorázová neplánovaná situace vyvolá pocit provinění (u sociálně zdravých mužů) a pak se ke své partnerce dotyčný chová „lépe“ s nutkáním „napravit" ono pochybení.

My jsme si s ex tuhle možnost, nazvali jsme ji pracovně úlet, vyříkali hned na začátku s tím, že pokud se něco takového stane, tak ten druhý o tom nechce vědět. Někdy člověk tělu neporučí Kdyby to mělo být opakované, samozřejmě už to není úlet, že ano.

Takže dokud je vzájemná úcta mezi partnery, pro nevěru není místo. Pak jsou samozřejmě vyjímky, ale to připisuji narušeným osobnostem.

nefertari (* 4.2.1964)
Žena

-Takže dokud je vzájemná úcta mezi partnery, pro nevěru není místo. -

Tak pod tohle bych se podepsala

Pithecanthropus erectus (* 1.1.1970)
Muž

jo ...a kdyby každej tady navíc řek, co si představuje pod pojmem nevěra, tak by fakt stálo zato postavit tu Kaplickýho knihovnu.

mineal (* 9.7.1968)
Žena

Vážená slečno, zklušeností mám mnoho, protože jsem si procházela martyriem, které se v podstatě táhlo pře 2 roky, kdy jsem byla v drtivém kole dvou mužů. S tím prvním jsem žila a vychovávala dceru pře 10 let, ale vztah se změnil v obrovskou stagnaci. Ale jistata finanční jaskási byla. Po 16ti letech se mi do života vrátila velká láska z mládí, kde byla šílená přitažlivost, ale zároveň dluhy. Nakonec jsem volila lásku, ne peníze a jsem dnes s tím, kde jsem cítila více lásky, stejně jako dcera - naštěstí. Dodnes se ale nemůžu zbavit výčitky vůči bývalému manželovi, který se proti mně v podstatě neprovinil a vždycky mně byl věrný. Snažila jsem se ze všech sil, zbavit se přitažlivosti na tom druhém, ale bylo to nad moje síly. Takže jsem se musela 2 roky dívat na to, jak můj bývalý manžel trpí a já také. Dodnes mně chybí, takže nevím, jestli je to výhra nebo prophra. Každopádně vám mohu říci jedno. Ať ti, kteří nevěru odsuzují, děkují všem svatým, že si to nemuseli prožít, protože nevěra se většinou nedělá jen tak pro zábavu, ale vedou k ní těžké citové pohnutky a ztrádání. Mnohdy několikaleté. Je to vnitřníé peklo, které také hovoří o hladu po lásce, která nebyla dávána v dětství. A člověk musí dělat sám ropzhodnutí, o kterých ví, že budou bolestivé nejen pro něho.