Čo by ste odpovedali človeku, ktorý .... - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Zjarda, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A není to jedno? Cílem duchovních nauk je stát se lepším člověkem a za to máme být po smrti odměněni (podle některých nauk až po více životech). Pokud, ale nevěříme v nic duchovního, stejně bychom se měli snažit žít co nejlépe abychom po sobě pro další generace zanechali co nejlepší svět.

Tyna_Tynka "Možno je duchovno len fikcia mozgu a človek si to vymyslel aby dokázal ľahšie žiť so svojou bolesťou."

Vždycky mi přijde tento argument takový podivný. Jakože, ten kdo je věřící, to má lehčí, protože má vždy Naději a může se přichytit světlé pomoci? To ano. Ale na druhou stranu by to pro něj mohlo být spíš "těžší" v tom, že když zná Zákony Stvoření, ví, že si za zpětné působení (bolest, kterou prožívá) může jedině sám a jedině vlastním přičiněním se z ní může dostat. To ten, kdo v tomto nežije, si přece může pohodlně omluvit, že je to prostředím nebo tímhle a támhle nebo prostě tím, že "já chudáček jsem oběť nešťastných náhod" a je to - to je daleko "lehčí". To samé celkově - kdyby smrtí vše končilo a nic nemělo smysl, vše byla jen náhoda, tak by si člověk mohl ukájet jen své touhy, na nikoho se neohlížet, ani na vlastní svědomí a v pohodě. Mimochodem bylo by úplně jedno, jestli žije, či je mrtvý atd. - pro mě je ta nesmyslnost do očí bijící...

To mi přijde snaha najít způsob, jak působit k dobrému všem a všemu a odložit pocit vlastní důležitosti, včlenit se do přirozených Zákonů a uvědomit si, že každou situaci, kdy člověk způsobil nějakou bolest, je třeba napravit, právě proto, že smrtí nic nekončí a Spravedlnost tu je a vždy bude jako daleko "težší" - i když pokud člověk žije ze Srdce, tak je to samozřejmě jistě ta nejjednodušší a nejpřirozenější věc... Ale dostat se k žití ze Srdce je dnes určitě pro většinu lidí PRÁVĚ velice NAMÁHAVOU cestou, ovšem moc a moc to stojí za to, jak pro něj samého, tak CELKOVĚ.

delict pěkne řečeno.

zrovna dneska mi někdo poslal relevantní Ensteinův citát:

"The intuitive mind is a sacred gift and the rational mind is a faithful servant. We have created a society that honors the servant and has forgotten the gift."

Albert Einstein

Ruby Myslím, že tahle pochybnost čas od času napadne mnohé. Taky se mi v hlavě občas noří myšlenky podobného typu, že je to vše jen berlička, o kterou se opíráme, abychom to tady vydrželi. Že i veškeré duchovní nauky byly vytvořeny k ovládání lidí, k jejich manipulaci, k jejich směřování jinam než je "vhodné".
Jsou lidé, kteří se drží jen hmoty. Jsou lidé, kteří propadnou duchovnu a ztrácejí kontakt s realitou, respektive nedá se s nimi již kloudně hovořit. Zažila jsem takový případ a bylo to nepříjemné nejen mě, ale i blízkému okolí té ženy. Ale stejně tak trpím i při rozhovorech s těmi prvními, kteří stojí pevně na zemi a nepřipouští jinou dimenzi. Netrpím tím, že tomu nevěří. Trpím jejich netolerancí. Bolí mě.
Ať je to jak chce, stejně to nezjistíme. Až bude po nás, bude nám to prd platné. Ale při všech svých pochybnostech si myslím jedno...že lidská láska, slušnost, pochopení, soucit, empatie....je pro mě lafou omegou. A když se před usnutím hodím do klidu, poslouchám ticho v sobě , tak vím, že tam něco je. A je jedno, jak to kdo nazve.

Háňa* Odpověděla bych mu : I kdyby to tak bylo, neuděláš s tím nic - tak si žij, když už tady jsi, a neřeš, co bude potom

Tenesie nejspíš bych se zasmála,protože duchovno ani reálně existovat nemůže, protože nemá přesnou definici a co nemá definici a není hmatatelné, nedá se považovat z hlediska realismu za reálné čili skutečné. Na druhou stranu existuje cokoliv, čemu věříte, že existuje. Chcete věřit v kočkopsa? Tak existuje kočkopes a když tomu bude věřit víc lidí, než jen vy, dost možná kvůli kočkopsovi někdo umře a bude si myslet, jak dobrý skutek udělal... Tahle otázka je zcela zcestná pro kohokoliv, jak už glimmer uvedl, kdo má své vlastní myšlení. Na druhous tranu, akždý s vlastním myšlením mám tendenci nalhávat si a věřit ve své vlastní " existence" ať je to nazýváno jakkoliv a děje se to dnea a denně. takže jaký smysl má vědět, že něco neexistuje a lžeme sami sobě, když to stejně neumíme přestat dělat?

Firemix Zajimave tema?? Tot otazka Jarmile:))) Ja nevim,nikdy jsem neprozil klinickou smrt,takze nevim co muze byt treba po pul hodine smrti. Mozna jen tma,mozna peklo,mozna nebe...Az se mi stane neco abych ti na to mohl odpovedet,tak na tebe houknu,at ses o neco chytrejsi,zatim bohuzel nevim,ale myslenka stoji za uvahu. Dobre vybrana slova. I ja nad tim musim premyslet:)))

Glimmer Man Moje odpověď by byla asi následují: "Rád jsem poznal někoho, komu slouží vlastní rozum."

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele majkl - sidor, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Odpověděl bych mu NEVĚŘ,ALE PŘESVĚDČ SE SÁM,PAK TĚ NIKDO A NIKDY NEPŘESVĚDČÍ ŽE DUCH.SVĚT NEEXISTUJE.
Jen vlastním sebepoznáním si ověříme co je pravda a co lež.