Věříte na pravou lásku? - Diskuze a zkušenosti

Glimmer Man » Neferlin Nesváděj to na osud... to bude jen to, co si sama najdeš.

Glimmer Man » anyam Tak občas se potkaj a myslím, že víc, než si myslíme... a prostě občas zase úplně vzdálej...

Samo, kdyby to bylo o trochu lepší, byl bych dvojče...

anyam » Glimmer Man jsem v šoku, že by se má a tvá myšlenková cesta někde potkala...:o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Doufám, že se máš fajn:o)

Glimmer Man » anyam A to zase jo a musím dát zapravdu...

Glimmer Man Ještě si dovolím přívlastek se zamyšlením nad tím, kdo asi touží po týhle "pravý lásce".

Její zažitá definice asi bude takováhle - všechno funguje, všechno jde, všechno je samo o sobě krásný a prostě to samo přijde, že se partner objeví.

Tohle si přece prostě někdo, kdo je línej a pohodlnej. Někdo, kdo je neschopnej řešit vztahový otázky a nějaký ty drobný rozdílnosti. Někdo, kdo není schopnej ve svý lenosti a zabedněnosti jít si hledat partnera. Ve výsledku je tohle přání člověka, kterej není schopnej normálně sociálně fungovat a myslet, protože tahle iluze je jeho jedinou nadějí, jak se mít dobře, aniž by se nad sebou a svojí tupostí musel zamyslet...

Glimmer Man Tohle jsou romantický kecy z filmů a nebo naivních slepiček, který toužej bejt princezny. Je to zkrátka hodně přehnaný... Samozřejmě ale, že někdo se k sobě hodí víc a někdo ne. Jde o chemii, rozdílnost genů a feromonovou přitažlivost a pak taky samozřejmě o shodu potřeb a myšlení.

Osudová láska z tohodle pohledu bejt nemůže. Neboť žádnej osud danej není. Mohu se rozhodnout změnit svoje myšlení a změnit sebe a tím změním i svůj osud. Může se ze mě stát kdovíjakej lobotom a pak bude moje osudová žena taktéž totální lobotomka, vypatlaný vyfetlo, s hrozným kovovým bordelem na ksichtě, o který dneska ani nezavadím.

Takže slovo "osudový" je pro mě lépe nahradit třeba výrazem "vhodný". A myslím, že právě takových vhodných je na světě víc. Někdo je samozřejmě vhodný a někdo vhodnější. A někdo nejvhodnější... ale je to dynamický a těch osob může být víc.

Jinak, víra není zrovna moje dominanta a tak raději lásku praktikuju, než abych v ní jen věřil. Ale řeči o druhý osudový polovičce fakt ne.

Nicméně potkal jsem málo takových vhodných žen, jsem vcelku náročný, ale vždycky, když jsem takovou potkal, tak jsem hned věděl, že ona změní můj život... a vždycky se tak stalo. Jen jsem nikdy nevěděl jak... Ale kouknu-li se zpátky, vždycky to nakonec bylo k lepšímu. Ale jak jsem ji poznal?? Nevím, prostě jsem to najednou věděl...