Ahojky, chtěla jsem se jen zeptat na jednu věc, snad mě to někdo vysvětlí. Jedná se o to, že pokud někdo umře v mém okolí tak mám velký problém, toho dotyčného stále vidím ať je to ve dne či v noci mám ho stále v podvědomí. Dokonce manželovala babička když umřela tak asi zhruba po dvou měsících (bylo to ohledně dědictví,část toho dědictví dostal člověk, kterému nechtěla dát nic) proč za mnou, přitom mě neměla moc v lásce. ostatní jsou v pořádku....relativně, já se tím hodně trápím... Děkuji za odpověď
Tenesie
proč ty? protože jsi jediná, kdo ji vidí.. a proč je tady, an to sis odpověděla sama.. někteří lidi se rádi chovaj jako někdo, kdo tě nemusí, přitom to není pravda, je to jne životní postoj.. a s tím dědictvím by nic dělat nešlo, třeba bys to mohla nějak zkusit...možná se to babči nelíbí
Glimmer Man
Všimni si, že to je vždycky člověk, kterýho znáš, takže je uloženej v paměti tvýho mozku. Pak máš asi problém přijmout fakt, že smrt je součást života a že je naprosto přirozená a nedílná součást každého života. A protože s tímhle faktem máš právě problém, tak je proto tebe smrt "divnej" zážitek a ten dotyčnej ti pak plní mysl neboť tvoje myšlenky nad tím pořád bádaj. Zkus někdy hrát celej den nějakou pohyblivější počítačovou hru a pak náhle jdi spát, tak uvidíš, že nebudeš moct usnout, protože pořád budeš vidět motiv té hry.
Takže rada je pracovat na svým myšlení, smířit se s realitou a faktem smrti. S mrtvými se hezky rozloučit, poděkovat jim, že jsi měla tu čest s nimi být, pokud za to stáli a dál to neřešit. Bude to velké cvičení ukázněnosti vlastní mysli.
Aristoni
Ahoj, asi jsi moc na takové věci citlivá. Potýkám se s tím od dětství, není na tom nic špatného ani divného Jen jsem se naučila modlit za zemřelé, rozvítím svíčku a modlím se motlitbu, kterou jsem si vymyslela já. Mi se uleví a duším to pomůže.