S kamarádkou jsme se dostali do slovního sporu. Ona mi tvrdí, že muži dokážou milovat ženu jen první chvíle jen pro nás samotné. Že se to časem zvrkne v lásku přes domácí pohodlí, teplou večeři a sex. Ale já tomu nevěřím, že jsou všichni muži tak materiálně přízemní, že taky existují tací, co dokáží milovat tu naší dušičku, to niterné souznění.Co vy na to?
Pan Božský Nesympatický
Je takové nepsané pravidlo: neptej se na věci, na které nechceš znát odpověď
Soudě dle sebe, milovat ženu kvůli její dušičce je naprosto zcestná úvaha. Ale zbožňovat ji za domácí pohodlí, teplou večeři a sex, s tím nemá problém snad nikdo z chlapů
Včera jsem vezl mamku za její kamarádkou, má Parkinsona. Ten její ji nehodil přes palubu. Nemluvil jsem s ním, ale já v jeho situaci svou ženskou neopustím. Ne za to, že nenavaří, nevypadá a nedělá sex, ale za to, že před tím navařila, vypadala a byl sex. Jak to říct? Za zásluhy? Snad to nevyzní hnusně, myslím to v tom nejlepším slova smyslu... za zásluhy svou ženskou budu milovat.
Asi jsem to neřekl přesně, ale snad jde pochopit mezi řádky...
adelaida
» Pan Božský Nesympatický
tak podle "pána tvorstva" to má být něco jako balíček dva v jednom, tři v jednom, čtyři v jednom...každý ať si do toho balíčku naháže položek kolik chce...