Deprese NENÍ jen stav mysli... - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » shakti11 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Napsala jsem báseň když mi bylo nejhůře tak snad je tam vidět jak se člověk cítí. Paradoxně tím že jsem ty pocity zaznamenávala do básní. Mi s každou básničkou bylo líp a líp a pak už byly veselejší a o věcech co naplnují srdce...


Ta dáma v černém hávu
mi zamotává hlavu.
Když přichází
bere si můj krok, dech, úsměv.
Má ráda smutek
bolest, žal.
Objeví se nečekaně,
zákeřně zatne svůj dráp.
Pak uvnitř usadí se,
cítím neklid, klepou se mi ruce.
Bolí mě celé tělo,
tolik bych se chtěla smát.
To je to co v té chvíli,
nemohu světu dát.
Nemám ráda,
tu co tváří se jak dáma.
Proč?

Dusíš
Energii
Proč?
Rušíš
Energii
Spálí
Energii na popel.
V tu chvíli pocit mám
že ve mě zůstává jen velký šrám.
Bojuji s tou paní stále
vracím úsměv na svá ústa.
Do duše klid, radost,
pohodu.
Snad do budoucna podaří se
zcela zahnat tuhle obludu.

Tak musím říci že mě se to podařilo...

Najdise.cz » shakti11 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Přesně popsané pocity. Také už depresí netrpím a tak se špatně vše popisuje, ale Ty jsi to vystihla naprosto přesně.Člověk nemůže nic dělat jelikož na to není síla v konci jsem už nemohla ani mluvit. Nešlo to dokonce i to dýchání byl problém proto říkám že deprese bolí, na tom se schoduje hodně lidí co tou nejtěžší prošly.

Najdise.cz » shakti11 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Laki, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====






nekdy bychom si mohly dat kafe

Najdise.cz » shakti11 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
v podstatě předem sám sebe odsuzuje k nemožnosti čehokoli dosáhnout, právě kvůli pocitům marnosti všeho, co běžně lidé považují za smysl života, či radost.
----

Ano a práve preto by si mal volit ine ciele,nez su evidentné v zmyslove postrehnutelnom svete.Zvolit si idealnejsie opory a upnut sa na ne,je proste lahsie ako bezcielne bludiť svetom.

Lebo ak rezignujem len preto,ze nachadzam marnost vsetkeho svetskeho snazenia,tak som v podstate stale hmotarsky orientovany,lebo sa to prejavuje na tom,ze nemozem vo svete nachadzat stastie a tak upadam do depresií.

Cize ak clovek celkove nema ziaden ciel v zivote,tak akakolvek jeho snaha zbavit sa depresii je vzdy ťažsia nez keby si vytýcil nejaky jasny ciel.

Najdise.cz » Janíčko Skútrista Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jenomže člověk v depresi se nedokáže pro něco nadchnout. I kdyby měl nějakou světlejší chvilku a skutečně se nadchl a rozhodl, tak v okamžiku, kdy znovu nastoupí deprese v celé své "kráse", neuvidí žádný smysl toho, pro co se nadchl. A z toho pak vychází naprostý pocit bezvýchodnosti, prohry nad sebou. Pocitu, že to "zase" nedokázal.

A hlavně nemá nejmenší sílu cokoli realizovat, v podstatě předem sám sebe odsuzuje k nemožnosti čehokoli dosáhnout, právě kvůli pocitům marnosti všeho, co běžně lidé považují za smysl života, či radost.

Věř, že se to těžko popisuje teď i mně, když žádnou depresi nemám, protože se mi to najednou zdá být téměř nemožné cítit se tak.
Ale vím, že to tak bylo. A vídám to na lidech s depresí. Jakékoli "naše" lidské vysvětlování, rada, povzbuzení a já nevím co, co myslíme tak moc dobře a opravdu ze srdce, lidé v depresi vnímají jako neskutečnou dálku nás od nich, jako být na druhém břehu než všichni, kdo "normálně" žijí.
Ještě víc je to odsune dál do svého prázdna a hrůzy, že jsou prostě jiní a že to nikdo, ale nikdo nemůže ani pochopit, natož pomoci...

Je to vážně šílená iluze. Hodně moc mocná a těžko prokouknutelná iluze.
Skutečně cesta nevede v něčem, co se snažíme najít ve vnějším světě, v něčem, co se pokusíme chtít od života, abychom se cítili líp. Je to jinak. Je to obráceně.

Najdise.cz » exit Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kareline, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====



Ta chudokrevnost zalezi na tom, v jakys stavu mas streva a zazivaci ustroji. Paklize treba budes nejaky obdobi trpet na plisne, strevo nebude schopny prebirat ziviny a uz se vezes. Mne lecili takovou dobu anemii a po tolika letech prichazim na to, ze se v prvni rade musim dat doporadku se strevy.

Buddha/2 » shakti11 co dodat.............

došly slova, snad jen

Bosch » Janíčko Skútrista No, tam je to u ní pořád o těch dvou stranách jedné mince. Jenomže to je mince která neříká pane. A proto je to jenom představa této mince nikoli mince sama. Mohli bychom hovořit o tom že dobro je jen opakem zla a světlo opakem temnoty, kdyby to tak skutečně bylo. Ale troufnu si tvrdit že tomu tak není. Bůh není roven ďáblu, a tma není rovna světlu. A když dostanu ránu, není mi to jedno a hledám poučení.
S tou mincí je to rozkladný pohled na svět. Tvrdí pořád že není dobra a není zla, protože to jsou jen dvě strany jedné mince. A o tom nemá smysl hovořit. Je nutná osobní zkušenost "zla" aby se člověk lekl a začal "hrabat" nahoru. Jinak tomu říkám "zlatý prciny". Nepoznali pravou "hodnotu" dobra, tedy neznají ani "hodnotu" utrpení. Stavějí je na jednu misku vah, jako kdyby si kejklíř hrál s kuličkami. A skutečně je to jenom kejklířství se slovy, nic víc. Je to takováto kejklířina. Halelujá.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak jasne ze spociatku nikto nema nad sebou moc,pretoze podmienkou toho je vprvorade prekonanie pohlavnosti a to je zalezitost tak tazká,ze by to nikto nezvladol za nejaky kratky cas.

U ludí depresívnych by bolo na zaciatku "boja" z depresiou ucinné,keby si vytýcili nejaky zivotny ciel,cize pre nieco sa v zivote nadchli a zacali tak pre nieco žiť.Pretoze mne títo ludia prijdu,ako keby ziaden životny ciel nemali.

Proste zamerat sa na nieco perspektívne do buducnosti a to myslím je hodne ucinny sposob,lebo akonahle cloveka nieco zaujme,okamzite sa k tomu zbiehaju vsetky jeho dusevne zlozky a sám je tym nadsený,pretoze vidí perspektívy toho.

Najdise.cz » shakti11 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Tyna_Tynka » shakti11
obdivuhodné
síla člověka

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Trpěla jsem depresí v podstatě od malička téměř 29 let. Už jako malá - a to si z dětství moc nepamatuju - tak to, co si pamatuju, bylo vždy spojené s pocitem marnosti, odpojenosti, osamocenosti, nechápala jsem, proč "tu" musím být. Trápení, tehdy jsem nevěděla, že je to deprese.
Vždycky jsem byla prostě jiná, než druzí, kteří "normálně" žili. Mně to nešlo. Znám dobře stavy, kdy si člověk ze všeho nejvíc přeje nebýt, neexitovat, necítit, prostě umřít, a zároveň má hrůzu, že se to stane. Chce se zabít, ale nedokáže to. Tím se opakovaně dostává do opravdu šílených stavů neřešitelnosti a beznaděje. Bolí všechno, celé tělo, namá sílu udělat základní věci, vyjít na ulici, alespoň zahrát, že je normální.
Mnohdy jsem nemohla ani dýchat, trpěla srdeční arytmií a kdoví, čím ještě...
Jednou mi dali nějaké léky, po týdnu jsem se dostala do stavu jakoby bez pocitů, ale ve mně to vyvolalo hrozný stav ničeho, prázdna, vnitřní hrůzy, která nešla projevit navenek.Myslela jsem, že se vnitřně udusím. Léky jsem vyhodila.
Pochopila jsem, že je to jinak. Ty pocity, byť jakkoli hrůzostrašné, kdy se chce bít hlavou do zdi, protože fyzická bolest se zdá být proti tomu ničím, tu pro něco jsou. Není cesta ven snažit se je zabít, bojovat s nimi, a znovu zažívat nekonečné prohry. Cesta ven vede do sebe. Přímo do těch pocitů, které tak strašně nechceme cítit. Je to o tom PŘIJMOUT je. Přijmout je se vším, že ke mně patří, že jsou, existují, žijí, i to, že mě ovládají... Prožít si je, ptát se sebe, proč to a to cítím, co se vlastně děje, čeho se bojím, a co je na tom nejhoršího. Jít přímo do toho, do všech svých strachů.

Popravdě jsem si prošla tím vším, nenávistí k sobě, k druhým, k životu, vlastním pocitem neschopnosti, nemožnosti, nicoty, prázdnoty a já nevím čím vším ještě. Jakmile to dokážeš prožít..., resp. rozhodneš se to všechno prožít, procítit, přijmout, tak pod tím vším někde najdeš sama sebe. To období tehdy jsem myslela, že umřu. Byla jsem rozhodnutá, že buď umřu anebo se prostě něco stane, to jsem cítila.
Byla to dlouhodobější práce čistě na sobě a se sebou. Tak půl roku?
Dnes nevím, co je to deprese a zdá se mi skoro nemožné to, co jsem kdysi prožívala. Jakoby sen.
Najednou mám ráda snad všechny lidi na světě včetně sebe samé, miluju život a všechno, co nabízí, snad v každé situaci se cítím dobře. Neexistuje nepříjemná situace. Jsem si vědoma vlastní zodpovědnosti a vlastního rozhodnutí. Vím, že jak na co budu reagovat, je čistě na mě. Můžu si vybrat. O svém životě rozhoduju já. Já ho ovládám, ne deprese. Zmizel pocit, že bych cokoli nezvládla. Smysl slova NEZVLÁDNU je totiž u depresí velmi časté. Řekla bych, že stěžejní.

Dnes při svém zaměstnání pomáhám velmi úspěšně lidem zbavovat se depresí... Právě proto, že vím z vlastní zkušenosti, že to jde. Že je to jen na nás. Tak jako všechno, jako celý život se skládá jen z našich vlastních rozhodnutí. A stejně tak deprese.
Neexistuje slovo "nejde"

Tyna_Tynka » exit

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je to vlastně naprosto to první co mě napadlo když jsem pochopila kudy se mám dát...

Bosch » jojojo Přesně, jako žárovka, když praskne, je tma.

Bosch » exit No, ty pořád vycházíš z toho že vše můžeš ovlivnit vůlí. Můžeš i nemůžeš. Jsou situace které musíš přijmout ať chceš nebo ne, třeba i smrt. Utrpení i bolest. Někdy i depresi. A jestli žiješ tady na zemi a ne jinde, musíš přijmout taky tělo a s ním i "temné" zatížení své duše. Protože nikdo z nás nemá takové tělo které by vyzařovalo světlo kterým by se to tělo ztrácelo z této hmotné(temné) úrovně tak jako třeba Henoch. Málokdo má duhovou auru, většina je šedá a hněda. Depresivní. Jistěže existuji způsoby jak se to dá změnit, ale to se nestává hromadně, a myslet si že zrovna já jsem ten kdo si vždycky poradí, je omyl, sebeklam. Jsou situace kdy se nedá protitlaku čelit. A pak zaleje nitro. Jsme všichni v moci sil přírody, a ty si s náma dělají co chtějí ony. Jen dočasu se můžeme domnívat že to v%se zvládneme.
Člověku svítí krásné slunce a má báječný život,je šťastný, a připadá mu že tomu nemůže už nikdy být jinak. A v sekundě se může všechno změnit. Všechno co máme a čím jsme nejsme my sami, bylo nám to jen propůjčeno. Dočasně. Musíme všechno odevzdat. A je na nás jestli poděkujeme a půjdeme kam nás to povede dobrovolně, anebo se budeme cukat.
Co jsme my? My jsme ve své podstatě duch. Všechno ostatní jsme si přivlastnili. Nedisponujeme tím takovou svobodnou vůlí jakou si sami přisuzujeme. Neznáme sami sebe, mnozí. A nebude nám li z vyšší moci dáno, tak se ani...
Nejsme nejmocnější, vždy jsou nějací nad náma co vládnou. Pouze Buddhům nikdo nevládne.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Moc dobře napsané a ze své zkušenosti, nebyla jsem schopná ani mluvit v té poslední fázi. Navíc mě opravdu léky zachránily. Jsem štastná pokud to někdo dokáže zvládnout bez nich, já nebyla. Díky nim povídání a hlavně najití cesty k sobě samé, to vše vyústilo v to že teď jsem v pořádku a dokáži se smát. Tohle zamyšlení vzniklo v nemocnici.

Duše člověka připomíná žárovku.Svítí a svítí,najednou se ozve rána,žárovka praskne.V tu chvíli je tma. Duše je zrovna tak křehká. Svítí rozdává žár,sálá. Najednou se někde uvnitř ,něco porouchá,praskne a je tma.Tělo je jak ta lampa,slupka bez energie. Lampu rozsvítí nová žárovka,jak málo stačí. Duše člověka,když roztříští se na kousky,pak poskladat ji znova,je nad síly a to přímo člověčí.Zapadne li do skládačky i poslední střípk.Pak těm co chodí jako tělo bez duše,rozsvítí se v očích plamínky.To je naděje, že ten jenž byl ve tmě přichází ke světlu. to byli mé pocity proto říkám jako bych se narodila...

cacorka2008 » musiúa :27 zdravím všechny,prošla jsem depresí i osvícením,vše je složité,ale ve své podstatě jednoduché ,stále se učím,učím a učit budu a čím jsem starší,tím víc cítím,jak důležité je to neviditelné a nehmatné

Bosch » exit No protože dračí žena nám tady tvrdí že deprese je plně zvládnutelná a je v naší moci. Já tvrdím, že když jí nebude dáno, tak nebude v její moci ani zajít si na záchod, natož zvládat depresi. Pyšné pokolení co si myslí že poručí větru dešti. Když nastanou nepříznové podmínky pro tělo, psychika reaguje. A jenom několik málo jedinců je schopno udržet příznivý stav vědomí. Ne všichni.

Najdise.cz » Nuna Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Laki, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Ameliee » exit souhlas a osobní zkušenost
deprese je symbol pro bolest duše, která nám dává najevo, že něco zásadního není v pořádku a je už na nás, co s tím chceme a jsme schopni udělat. Netvrdím, že to je lehký, ale jde to, my tu moc máme. To, že se deprese odráží ve hmotě jakože ložiska nefunkčních "míst" v mozku, je až důsledek, ne příčina, domnívám se.
Léky; obecně jen zastírají podstatu problémy, proto je dobré je postupně eliminovat a makat na sobě, ano, dá to kopu práce, ale vidím to jako jedinou cestu.

Evi, u tebe chudokrevnost, u mě astma, cca od 18 let = po letech léčby jsem se rozhodla, že se tomu postavím, resp., co je příčinou dýchacích obtíží?...na té duševní úrovni je to něco, co nemůžeš vydejchat, rozdejchat, něco v soboě dusšít = ok, přijít na to a propracovat se s tím a ejhle, příznak je fuč - astma je fuč. Tím, jak to popisuju, to nechci bygatelizovat, jen tím v ve zkratce demonstruju, že to lze a že vše má svou příčinu na té nehmotné úrovni a že vše, co chceme změnit, tak taky můžeme.

Najdise.cz » ave Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To jsi napsala přesně, v té nejtěžší fázi jsem nevěděla ani jak se jmenuji. Byla nutná léčba a k ní už v nemocnici aktivity. Navíc tam jsem nejvíce pochopila že jsem na prvním místě. Skupinová sezení a mluvení před lidmi už jsem absolvovala, ale brzy skončila. To jsem ale věděla že jsem ještě potřebovala psycholožku a mluvit jen o sobě. Ne ve skupině a tak když jsem pak byla dpoma hned jsem k psychiatrovi našla úžasnou paní psycholožku. Dodnes pamatuji na první sezení trvalo skoro dvě hodiny a na konci mi paní doktorka řekla že se vůbec nediví že jsem se zhroutila že je div že to nepřišlo dříve... Ta mi neuvěřitelně pomohla věci poskladat utřídit ale hlavně naučit se nebát se říci lidem já to nezvládám... Takže k lékům byla tahle úžasná terapie, pak básně to byl velký motor a je stále. Ale hlavně lidičky...Objevila jsem úžasné lidi kolem sebe, přátelé kteří naslouchají a hlavně zjistila jak moc za mnou stojí rodina a to je to co mě vlastně i obohatilo a obohacuje stále... Navíc jsem začala pracovat, je to narazové ale já poznala co vše ještě dokážu a to je také důležité, poznat co vše v nás je a hlavně je to o tom si věřit mít se rád i když nejsme stoprocentní.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Milá Morti... moc dobrej počin

Deprese skutečně není stav mysli, i když mysl je právě tím, kdo za ní stojí... dovolím si podělit se o to, jak to vnímám já...

Poselství lidí, jako byl Ježíš a mnozí další je jasné, přišli kdysi dávno demonstrovat a říct: Duch vládne hmotě, ne naopak. My to "víme" dnes víc než kdy dřív, no stejně tomu stále pořádně nerozumíme a děláme jednu zásadní chybu - oddělujeme duchovní od materiálního, protože pořád zapomínáme na to, že ono duchovní, materiálno tvoří. Proto taky když přijde ataka deprese tělo reaguje fyzickými a chemickými změnami - a v tuhle chvíli bych obzvláště lidem, kteří jsou "duchovní" stránkou života vědomě nedotčeni, medikaci víc než doporučila.

A teď k tomu co způsobuje (na základě mých zkušenností, můj pohled na věc) depresi.
My - tedy Duch, nenávidíme svoje tělo.
Duch nenávidí tělo, protože je pro něj příliš svazující, omezující, těžké a s egem naprosto nepohodlné. Deprese je boj ducha s naší fyzickou stránkou - a z tohoto pohledu může být skutečně přínosem, protože je nám jasně dáváno najevo, že žijeme v rozporu. Je tedy možné podívat se na depresi jako na mocné útoky naší Podstaty na to, co tady provozujeme, a volání po změně - no v tomto případě je to ještě stále boj a rozpor, a jde z velké části o snahu ducha tělo "zničit"... proto touha po smrti. A tělo a ego se brání.

Takže (z vlastní zkušennosti) můžu říct jediné, překonat a provždy se zbavit těchto stavů jde, ale jediným způsobem - osvícením. Pro mě znamená tento termín toliko toto

Smíření a sjednocení ducha s tělem. Pád falešného lodivoda - ega. To je to, o čem mluví všechna učení světa. Ona "smrt" a nové zrození, mystická svatba - všechny ty pojmy nám zní zbytečně posvátně, tajemně a mysticky, a přitom jde jen o jediné - smíření všech částí naší bytosti, láska ducha k tělu a opačně. Smíření. Jednota.

...no, zase jdu

ave » Levleon Myslím si,že v tomto má pravdu Jojojo i Eau.
Deprese není jen depka i když není srandovní.Ve stavu těžké deprese nemůžeš najít příčinu a dokonce se ani nedokážeš zabít.Je to tíha,smrtelná únava a nepřetržitá neodůvodněná hrůza.Kdysi jsem zažila depresi a jak píše Eau je to plíživé,náhle jsme byla ve stavu kdy jsem tři dny nebyla ani schopna pohnout rukou a i dýchání byla nepředstavitelná zátěž,tři dny mi nepřetržitě tekly slzy a jediné co jsem toužila udělat bylo stoupnout si proti rozjetému vlaku a cítit úlevu až se mé tělo rozlítne a bude klid,ale ani na to splnit si tu touhu jsem neměla sílu. Proto ani moudré řeči okolí člověk v depresi myslím nemůže příliš vnímat.Pokud se člověk dostane až do podobného stavu může organismus sám zmobilizovat záchranu a je to jako odražení ode dna.Nebo je nutná léčba medikamenty.A poté jak píše Jojojo mluvit,psát.malovat.......

Najdise.cz » mitea Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Uvědomuje,to už jsem tu psala,ale nechce s nimi pracovat.