Věříte na pravou lásku? - Diskuze a zkušenosti

Glimmer Man Ještě si dovolím přívlastek se zamyšlením nad tím, kdo asi touží po týhle "pravý lásce".

Její zažitá definice asi bude takováhle - všechno funguje, všechno jde, všechno je samo o sobě krásný a prostě to samo přijde, že se partner objeví.

Tohle si přece prostě někdo, kdo je línej a pohodlnej. Někdo, kdo je neschopnej řešit vztahový otázky a nějaký ty drobný rozdílnosti. Někdo, kdo není schopnej ve svý lenosti a zabedněnosti jít si hledat partnera. Ve výsledku je tohle přání člověka, kterej není schopnej normálně sociálně fungovat a myslet, protože tahle iluze je jeho jedinou nadějí, jak se mít dobře, aniž by se nad sebou a svojí tupostí musel zamyslet...

Philadelfie » pimon Ty přívlastky jdou použít - tak na sklonku života, když se člověk ohlédne a hodnotí si to? Nemyslíš? proč by láska nemohla mít přívlastky, vždyť čeština je tak krásná a stejně vždy záleží na člověku, jak to řekne- na jeho povaze.

pimon Láska je láska.
Nějaké přívlastky jako například osudová, velká, celoživotní, opravdová, pravá jsou podle mne zhovadilost.

Mici Angóra Věřím na karmu a na to, že je určitým způsobem dáno, jaké lidi/partnery člověk potká, ale jak s tím naloží, to už je na něm (respektive na nich dvou). Nevěřím, že existuje jen jeden ten pravý a jediný partner, těch, se kterými jsme kompatibilní a můžeme vytvořit šťastný vztah, je víc (i když je jich málo ).

Glimmer Man Tohle jsou romantický kecy z filmů a nebo naivních slepiček, který toužej bejt princezny. Je to zkrátka hodně přehnaný... Samozřejmě ale, že někdo se k sobě hodí víc a někdo ne. Jde o chemii, rozdílnost genů a feromonovou přitažlivost a pak taky samozřejmě o shodu potřeb a myšlení.

Osudová láska z tohodle pohledu bejt nemůže. Neboť žádnej osud danej není. Mohu se rozhodnout změnit svoje myšlení a změnit sebe a tím změním i svůj osud. Může se ze mě stát kdovíjakej lobotom a pak bude moje osudová žena taktéž totální lobotomka, vypatlaný vyfetlo, s hrozným kovovým bordelem na ksichtě, o který dneska ani nezavadím.

Takže slovo "osudový" je pro mě lépe nahradit třeba výrazem "vhodný". A myslím, že právě takových vhodných je na světě víc. Někdo je samozřejmě vhodný a někdo vhodnější. A někdo nejvhodnější... ale je to dynamický a těch osob může být víc.

Jinak, víra není zrovna moje dominanta a tak raději lásku praktikuju, než abych v ní jen věřil. Ale řeči o druhý osudový polovičce fakt ne.

Nicméně potkal jsem málo takových vhodných žen, jsem vcelku náročný, ale vždycky, když jsem takovou potkal, tak jsem hned věděl, že ona změní můj život... a vždycky se tak stalo. Jen jsem nikdy nevěděl jak... Ale kouknu-li se zpátky, vždycky to nakonec bylo k lepšímu. Ale jak jsem ji poznal?? Nevím, prostě jsem to najednou věděl...