Sytě rudá Vlčích máků pár,Ležel netknutě na schodech Již nespočet dní ,Byly seschlé ,Okvětní lístky opadaly.Krutý slunce žár,Noci chladný dechPod těmito tyrany ty něžné květy tlí.Nevzhledné a svou sytě rudou postrádaly…Míjí další noc,Míjí další denA máky vystřídal tulipán.Leží …stoná na nemoc-nesplněný sen!Stále leží tam a jeho barva je sytě rudá…Kdo ví , zdali on bude ten kdo si ji zachová?Když i tulipán ztratil svou krásu,Když i on zůstal bez povšimnutí,Za oknem ve váze kvetla bílá růže A sněhově bílá okvětních plátků , žádala rudé květy za prominutí …Vystoupilo slunce zpoza mraků ,Tenounké paprsky pronikaly sklem,A bílá růže srdce chladila ,Jako by jej držela pod ledem.A sytě rudé květy?Na schodech leží dál –a radostně se usmívají!Protože kdykoliv vyjde to srdce z domu a spěchá v dál , tak tu zmrzlou duši zahřívají…