Zdálo by seže tichojen obklopujesvým pláštěmnaše bytív ty minutya přestonemlčíme v tlukotutam v hloubcenašeho oceánua slova bez písmenplynou jemnějako vlnyco s něžnostídotknou sepísečného rámua v tichu blízkostibyla jsem břehemtvého mořeco zpívalo misvou symfoniia v šeru svítánířekli jsme v mlčení tak mocoči tvése sluncemdo nitra méhose vpíjí.