Mé tělo je chladnékamenné srdce pozbylosmylu svéhokrev není již životanosičemjsem nástrojemveden svým chtíčemteplá sladká krevz dívčiny tepny krčnív uších její poslední boží vzdechstal se můj klíčnezkrotný, divokoucíukájení schopný můj chtíčv upířím těles myslí člověkas výčitkou vrahas chtíčem zvířetebez stínu a odrazujsem věčnýnad lidskou rasu postavenýnavěky mrtvýa přesto mám pocitže žiji plnější životnež spousta lidímých sladkých obětílidí co jsou mrtvýdřív, než se narodí