V poušti nedaleko násozývalo se vzlykánípo krásách vesmírupo citupo lásce na míruv soucituskrývá se něcoco chybí člověkukdyž sedí na břehua převozník zapaluje si noční cigaretukdyž čas vyhlašuje stávkua nebe zapomene barvyvozíme se samiztrácíme se v soběv srdcíchnad hlavamitisíce hvězdhledáme souzněnía pakzábleskkometyco proletía ty víšže ...
Ilon spí s měsícemAjvy,krásné...,ale promiń,to ta hodina a nespavost... ...Vím. Vím,že převozník mne pro tentokrát nepřeveze... Vím,že je tu svítání...