Chtějí býti zarkovním frúdem, co plovati sám umí prúdem, stopovati koráby je hračka, kdo nedá to, toť sračka. My víme kdo je onen Král, v kytaru jež tuhle hrál, růžovou má raketu, byl TAM s námi, teď je TU. Stopni borče vogony, nepřetiž jim pohony, neb je jejich poem krutý, horší nežli v oku vruty. S průvodcem je jízda hračka, stopku rychle mačká, jen ten, kdo je měkký úd, ale nikdy ZARKOVNÍ FRÚD.