Mlčíma přitom bych chtělakřičetHlas zůstal uvězněný v krkua bolest v srdciNa křižovatkách denních okamžikůkdy si hodiny předávajíštafetu pomíjivostiPotkávám dušeZraněné do své podstatyDo morku kostíZrazené pro chvíle poblouzněníOpuštěné ve chvíli štěstíkdy navždy se mihem oka změní v nikdy víceMlčím a přitom bych chtělakřičetMlčímI hadi potřebujísyčetz obavyze strachuz pocitu ohroženíA ona dál nahlodává mé srdceI přesto že máNení…