Psaní Básníkovi

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

21.04.2010 - 22:04

Signiosara

Psaní Básníkovi

Můj milí Básníku jsi jenom klam? Jsi jenom postava z bají a pověstí?Jsi jen loutkou na dlouhých provazcích osudu?Jsi snad jen výplod fantazie hloupého puberťáka?Či jen přelud, stín v mlze, míhající se prach z hlubin temnoty?Co jsi zač ty kohož ráno vídám v zrcadle ale smýt tě nedokáži.Proč si se usadil zrovna ve mě , zrovna tam kousek od mého srdce?a Básník odpověděl:Protože chlad tvého nitra živí mou touhu po verších , jako když špačci sedí na třešních.... a hle tu máš rým. Díky tobě persono, a díky kusu ledu který ukrýváš vřelostí a vášní před světem. Strach. Strach čiší z každého kusu tvé osoby.Fuj zle mi je ze mě/tebe tak se pozvedneme.

Řazení:

22.04.2010 - 16:37 | Filtr

Marhon

22.04.2010 - 15:30 | Filtr

medulka

Ten led
toužím já verši rozpouštět
ty bráníš se
přitom lepší je odpouštět
sobě, mě
celému našemu společnému MY
a najednou
i já pak cítím dunění
vlastní zmražené kry
co čteš pak
v mých slovech
rychle běžících
jsi mnou
já tebou
jsme originální směsicí.

:1:

22.04.2010 - 14:20 | Filtr

karamel

Je to jako pohlazení víček, dotek harmonie v duši.
Touha prožívat ten okamžik znovu a znovu.
Chvíle, ve které nalezly Tvé oči spřízněnost s Tvou duší.
Užij a vychutnej onu chvilku, a věř, že není poslední ve Tvém žití.
Život je řeka, které se nemusíš bát, plyne pomalu a klidně, je krásně čistá a průhledná i špinavá a kalná.
Čirá a prázdná i temná a kamenitá.
Jdi pomalu cestou, která se před Tebou bude tyčit, a neboj se udělat další krok.
Možná právě ten tě může dovést k dalším krásám života, o které bys pak nechtěl přijít.