Kytička z pouti - Diskuze a zkušenosti

Po kapkách zalévám kytičku z poutisnad nezvadne,a tím srdce mé nezarmoutí....Pomalu ukládám živiny z půdyk jejím stonkům...ne,není to z rozmaru ani z nudy...chci znovu zaslechnout zvuk zvučných zvonků,jež dávala mi...Po troškách hledím na tu krásujen z povzdálí toužím porozumětjejí kráse, tónu hlasu...jak jen se s ní dorozumět,jak se ubránit tomu jasu...A tak vykvetla krásná květinavšak u mne dále býti nechtěla...snad poznat chtěla velký světnebo vidět ptáčkův ladný let...prostě mi zmizela...Kam odešla jen ona věděla...můj svět už vídat neměla...ani mne...Tak zachránila kytičku z pouti Ta,jež její srdce nikdy nezarmoutísamota......tomu sama nevěříš...potřebuješ tu kytkuvelice dobře tohle víš...a samotu? Nechceš ani ty...Zachránče květin z poutía že tvé srdce nezarmoutí?Lháři...Vím, jak chybí Ti...Jak moc....kytička z pouti...jež nezvadla,však srdce víc než rmoutí...přicházivší samota...