Půlnoc už odbilauž bude ránohospodská zavírápro dnes má vystaránoV kostele z půlnočnízhasla poslední svícev tiché hodince nočnísvítí hvězd na tisíceokénko v celém krajisvítí jen jedinéco duše moje tajísnad mi Bůh promineNa procházku se těšímzas příští nedělizas k tobě lásku cítímmůj strážný andělivím jistě že není možnéčas dávný navrátitmůj andílku vážnýnemůžem spolu žítMinutu po minutěodbíjí hodinana prahu mňouká kotěkdyž kočka usínáa do té tmy a kliduse vrací náhle svitv duši zas cítím tíhuže musím odejítNakonec na mne voláš„už nevrátím se zpětpozdravuj všechny dolejež obývají svět.“Končí již pohádkaco byla o nás dvouzbyla jen památka- kamínek pod vrbou...
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele , který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Jedna pohádka končí, a druhá hned na to začíná. Tak jak noc opět se loučí, nový den se světlem slunečním Tě opět přivítá.
Najednou nešťastná, že nevrátíš zpět, ty chvíle, kdy Vám dvěma patřil úplně celý svět?
Příroda není však lineární, pracuje cyklicky, a tak, co odešlo, opět se po nějakém čase vrátí.
Jen už to nebude totéž, co kdysi, každý jste prošel svou učebnici... Tak je tu další díl, jenž už se těší, až jím Tvá očička cestu proklestí.