Poslední zašeptání v poušti...plné vyprahlých - Diskuze a zkušenosti

Wolfinka » buba skoro se mi na to chtělo už zapomenout... díky, příteli...

buba » jojojo Moc pěkný!

buba Jsou ještě šťastní lidé na světě?
Jistě že!
Je ještě někdo kdo se stále ptá?
Ano,jistě,třeba já..
Stále si kladem otázky,
proč na cestě jsou oblázky,
proč malujeme si obrázky,
proč bolí srdce od lásky...

NAŠE DUŠE JE JAKO HRAD,
Proč jí chce stále,někdo dobývat?

NAŠE DUŠE JE JAKO HRAD,
měla by pevně tedy stát,
na vysokém kopci,
ať se bojí tupci..

Naděje pohaslá,rozfoukat se musí,
od všech chmurných vzpomínek,
aby z malé jiskřičky byl zas plamínek,
nepřestávej ztrácet víru,
jako voda,má svou sílu... Wolfi-Srdíčko

miluška medvídková » Vincent12 kdo umí, umí

Vincent12

to sou ty sklony dělat z utrpení umění :)

ži.va hafíííku wolfíííku....

Wolfinka » exit

Wolfinka » jojojo slzy se kutálí po zamrzlém rybníčku,
ještě chvíli, zatřpytí se v jasu slunce,
a změní se v perlu...

bez života

uprostřed perel,
křišťálová labuť,
uhodia křídlem o zamrzlou hladinu,
a vše se zhroutilo,
v tom bílém, ledovém
království...

nic není bez konce,

každému dojdou jednou síly v té či té hře... ale hraje se dál...

díky...

Melody Pond Vlkuuuu...někdy je hrnek prostě jenom hrnek...nemá ladný tvar křišťálové číše...ale můžeš si do něj nalejt čaj...
Vlkuuuu...kdyby něco...tak že nic...no já jsem tady....víš.

miluška medvídková » jojojo v té beznaději nalezla jsem světlo
a září nad jiné
v té slané slze zrcadlí se znovu
má víra, má naděje

Tyna_Tynka příště už neutržená a nezhaslá
příště Tě povede
až příště (?)
...



krásná a smutná wolfi
(ale co je smutá ? : slza? - není, krev? - není ... nic není smutná ... ani ta vlaštovka, co táhne do teplých krajin ... stejně jen Tvé pece ... stejně nevyhaslé)

Najdise.cz » Wolfinka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahjo

Wolfi!

Wolfinka Hlupák zůstane hlupákem,
člověk člověkem,

Co se změní na údělu?
nenalézáš li jeho naplnění?

Zbylá troska za aregorickými vozy
mávátko vytřeštěné do davu
vedoucí si dlaně cestičkou
let, dnů...

Pořád jsme titíž a přitom jiní
a říkal jsi přeci,
že

vlaštovky v mém srdci neporaní
nejněžnější tkáň duše člověka...

Tak proč jsi mi lhal a ráno?!
dívajíc se do oblak,
stála jsem bez teplého chleba
bez vlaštovek v sdrci
bez úsměvu

jen s pálící slzou,
co mě rozmělnila v čase,
nenaleznu snad nikdy samu sebe,
skrz ty bortící zdi nemůžu už utíkat

zastav!
prosím jeho tikot času,

jsem unavená

musím

spát...

Josefínka štěstí si člověk nosí v duši,
kdo v duši nevěří
umírá žalem,
štěstí si vystačí i s pouhým málem ....
krásná a smutné jsou tvé verše

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====