Burcující víření bubnůvztyčené korouhve vítr rozevlál pyšněNa mladou dívkuposlední vzpomínkaspěšněK první válečné bitvě se přihlásil Že přespříliš mlád není prohlásilDnes chce se stát hrdinouObdivován ženami a rodinouPoprvé v šiku stojí mezi ostatnímiHrdě bok po boku s rytíři pověstnýmiBojové písně mladému sluchu lahodíKůň nervózně hlavou svou pohodíPřezky zbroje nadoraz dotaženéČasem břicho z nevolnosti staženéCo tu vlastně dělám mihne se hlavouKřečovitě svírá meč rukou pravouVe slábnoucí levici tíží těžký štítMožnost stát tak v zadních řadách mítV představách příštích se žaludek zvedáSnídaně skromná k nohám jeho koně padáJiž jen vystrašený pohled k zemi hledíOstatní už o jeho strachu dobře vědíNáhle povel k útoku hlas rohu zvíŽe je příliš mlád teď již sám víKoně se rozbíhají nepříteli vstřícGrimasa strachu mu zdobí jeho lícZavírá oči a pozvedá mečChtěl by jen přežít leč...Tětiva k prasknutí napjatálukostřelec zlomyslně letky olízlŠíp neměříce jeho mládísmrtonosně mezi žebry uvízlMladá dívka u jeho hrobu poklekáProč si chtěl být hrdinou tiše zavzlyká
medulka
Ne vždy je snadné v prvních řadách stát pak dojde ti mnohé začneš opravdu se bát ne vždy je jasné kdy máš ty pravé síly pak vyhrává strach a prohra jásá v cíli.