Nevině vinnádnes už jsem jináchtěla jsem máloa to se stalochtěla jsem mocze dne je nock prasknutí plnáfalešné pýchyjak něžná vlnasčítám své hříchyNeznale znalávelká i malás nadějí v dlaniaž do svítáníchci hledat něhuna protějším břehus pokorou sklánímsvou tězkou hlavuslzám se bránímvím, nejsem v právu
buba
Neboj,nejsi jediná, kdo své něžné hříchy má, ale také záleží, jak kdo to přijímá...
Proč by jsi měla, jen Ty vinná být, vždyť jsi přeci chtěla, jen spokojeně žít, však jsou chvíle, kdy člověk něčím zasažený, uvědomí si, že dělat měl by změny, právě stále větší poznání, do různých koutů nás zahání. Jsi v právu,když se soužíš, vždyť též,jen obyčejně toužíš... Něhy není nikdy dost, měl by to být stálý host...