Putování jedné malé dušičky... - Diskuze a zkušenosti

Jak vše vlastně začaloa dítko se na svět dostalo.Když jsem byla malá dušila zářila jsem jak hvězdička.Čekala jsem na okamžika vyhlédla si svého tatíčka.Pak jsem vnikla do lůna máměa je ze mě holčička.Na svět přišlo nevinátkopřidušené ale zdrávo.Jak tak léta utíkáholčičko už si neříká.Je z ní velká slečna,která je za každou lásku vděčná.A pak se jí zakrátkonarodí vlastní dětátko.Je však z lásky zplozené?nad tím dumá,ale je už souzené.A tak život plyne dálnemá žádný směr,ale jde se dál.Nad vším dumá ted už panízdali ON je ten praví.Ted už není cesty zpětjde jen o to chyby přehlížet.Pak se druhé dítko zrodiloa v srdci ženy prázdno nastalo.Byla sama a tak prázdnáměla děti ale láska žádná.Proto žena dumá dál,zdali zůstat a nebo posunout svůj život dál.A tak léta utíkáděti rostou a vrásek přibívá.Už jí síly nestačía tak se k osudu otáčí.Otáčí se proti směru,aby našla v sobě změnu.Víru navždy opustit ten dům bez lásky a utišit ten křik.Tak ten krůček udělás vírou že dobře pro své děti dělá.Ted už na nic tahle paní nečeká a má konečně klidné spaní.Jen se těší velice,že jednou dude zase zářitjako hvězda,stálice.Je to lidské stvoření,které přichází na svět a je mu vše souzený.Až své tělo jednou opustí znova se dušička zrodí