Tajemný hlas - Diskuze a zkušenosti

Ten večer jsem jela krajinoua v myšlenkách měla vzpomínku jedinou.V tom jedna velká rána a skřípání plechůJen na malí okamžik jsem byla bez dechu.V tom volném tichu jsem byla samaJen z dáli byl slyšet hlas…,,Ještě né nejsi tu sama,,Když mé oči procitlyvšude bylo ticho a pusto.Venku byla tak velká zima a tma.Vzpomínala jsem na ten hlasa přála jsem si ho slyšet zas.Ale můj vnitřní hlas říkalotři krev svou a znova jdi dál.Tak znova jsem vzala svůj život do rukouprotože mé děti byly mou zárukou.Zárukou býti tadya dávat jim své rady.Ještě párkrát jsem vzpomněla na ten hlas co říkal,,Ještě NÉ,,znova a zas.Tak šla jsem dál životemA přijímala vše jako dar.Do cesty mě přišel učitelkterý mě radil a moji bolavou duši vyléčil.Tu duši co plakala,protože zklamání poznala.Ted chtěla jsem být znova milovánaA zažívat pocit že nejsem sama.Já neměla chut znova slyšet ten hlas,,Ještě NE,,znova a zas.Ten učitel stal se mým přítelema posléze jako by i mým tělem.Byli jsme jak jedna dušeco na tomhle světě jsou jako dar.Ten dar nám dala vzájemná láskaláska tak čistá a křehká.Jak mávnutím proutku vše se změniloa já znova byla sama a zbylo jen velké ticho.To ticho teď léčí a hladí mou tvářříká mě potichu jdi dál zas a zas.Ted chvíli v tom tichu zůstanua vzpomínky na onoho muže do minulosti dostanu.Ta minulost se znova zámkem zamykáabych mohla jít dál a přítomnost mou odmyká.Ten přítel dal mi hrozně mocChuť žít a vidět modré nebeškoda že v něm neuvidím Tebe……