Hana Zagorová Zavři očiZavři oči a vztáhni dlaňjen tak do prostorukde netikají hodinya nezní žádný tónZavři oči a vztáhni dlaňk nocím na obzoru,jež přinášejí prázdninya lásky dech,snad ston.Co zašumí jak příboja serve z čela hráza oslní jak výboja překvapí jak sráz.A naplní tě steskemsnad něhou,co já víma přiková tě bleskemk těm dnům,rtům bláznivým,co prostoupí tvou dušíjak zvuk,jak slunce zář.Jsi láskou mou co tušímůj tep,můj strachi tvářté hodiny,co hájíbřeh snů,jak jitřní svit.Nech křídla,která tají,já můžu bez nich žít.Nech oči mé ať vidínocí chuť laskavoui náruč,co se stydíkdyž padám únavou.Až na dně dna všech přánímě obklopíš,jak proud,měj lásko slitováníať smím se nadechnouta uvěřit,že čekáš.V tom prostoruv tom tichukde netikají hodinya nezní žádný tón.