Racek u moře aneb marná cesta za láskou - XII.díl - Diskuze a zkušenosti

XII. kapitola s hvězdičkou o krásných chorvatských mužích aneb ne každý z nich je „plážový inženýr“ tak třeba Goran Jakub naši hádku vyřešil typicky svým způsobem, odjel na celý den i večer pryč. Zatím, co se mnou na „ Krkách“ být nemohl a nebo nechtěl, že, tak tentokrát tam zůstal s holkami celý den. A já abych si trochu napravila reputaci tak jsem v tom nesmírném horku vařila uzené, knedlík a zelí. No úplný blázen! Taky jsme byly s Lenkou a holkama u moře a alespoň jsem si mohla postěžovat na Jakuba, když už jsme si teda navzájem otevřely dveře k srdíčku. Jenže Lenka má prostě jasno, můj Kuba je podle ní na kluky a basta! Já mám taky jasno, není! To s Dančou (tady jsem pro jistotu to jméno fakt změnila) je lepší povyražení. Sama se mi svěřila, že už stihla vystřídat dva chorvatské fešáky a ten druhý jí zve k sobě domů, ale poraď drahá přítelkyně: „…nezabije mě?... neznásilní?...neprodá?...nezdroguje?...“. A to já zas ráda poradím. Stejně jsem celý život zvyklá, že se ke mně chodí všechny kamarádky vypovídat. Napadlo mně, že nejlepší bude, když mi dá na sebe telefon a já ji dám telefon na sebe a na Jakuba, kdyby se něco dělo. A nějak šetrně mu o tom řeknu. Danča mi líčila sex se svým drahým manželem, který není v milování zrovna vynalézavý a své touhy po vášni, kterou se ji podařilo zkrotit hned druhý den našeho pobytu s jedním z „plážových inženýrů“. Připadala si prý v těch chvílích blaha jako herečka z pornokazety. Já ji tedy v žádném případě neodsuzuji ani nepovažuji za „k…..“, je to vzorná matka dvou dětí, manželka a žena, která opravdu těžce pracuje. I žena má právo na takovéto věci. Jenže AIDS a tak, ach jo, já bych to tedy neriskovala. A právě na tomto příběhu se mi potvrdila známá pravda, že většina žen se bez lásky milovat nedokáže. Vždyť Danča se to toho druhého opravdu zamilovala. A není se co divit, protože ji každý večer hostil, vozil na vodním skůtru (ani nevím jak se to píše) a ještě byl dokonalý milenec. Ach jo, krucifix a mně ten trouba ani nechytí za ruku. Taky vím, že by byl dokonalý milenec, protože já to na mužích poznám – fakt – ještě jsem se v tomhle nikdy nespletla. Jenže se mu jako žena prostě nelíbím a basta! Už jsem to pochopila, taky si najdu nějakého „plážového inženýra“ . A tak jsme večer s Dančou vyrazily. Štěstí se na nás usmálo hned v druhém baru ve městě, protože tam byla početná skupinka nudících se chorvatských chlapců tedy mužů. Zapátrala jsem očima a jeden se mi fakt děsně líbil, nebyl sice žádný dlouhán, ale opravdu fešák. Sakra, aby to nebyl „gigolo“ tedy ten co chodí za prachy s ženskýma, ale Danča mně ubezpečila, že ne! Protože buď jsou chorvatky frigidní nebo chorvati „imrvére“ nadržení. Taneček, sklenička alkoholu a ruka šmátralka v nebezpečné blízkosti mého výstřihu. No a pozvání k procházce po opouštěné pláži na sebe nedalo dlouho čekat. Trochu jsem se bála, teda strašně jsem se bála, ale když mně nechce Kuba musím si přece dokázat, že jsem pořád žádoucí žena! Schválně jsem čekala, kdy zaútočí a v podstatě jsem byla připravená přinejhorším utéct (byla jsem naštěstí v cuklíkách na podpadku). Jenže tenhle byl romantik, šel na to opatrně a nejdřív mně lákal ke koupání bez plavek. Díky, ale při vzpomínce na mořské ježky jsem tuhle variantu odmítla. A tak se svlékl sám, já seděla na kameni a on předváděl své vypracované tělo ve vodě. Teda nevím jak to udělal, ale i když přišel z vody pořád vypadal dychtivě – no chápete co myslím. A pak už mi nedovolil ani se nadechnout natož utíkat.Bylo pozdě litovat a proč vlastně, byla to moje malá pomsta. Jenže asi jsem se pomstila sama sobě! Je pozdě plakat, moc pozdě! No milému čtenáři se omlouvám, ale musím se přiznat, že to co jsem teď napsala se ve skutečnosti událo poněkud jinak. Danču jsem přemluvila a místo cesty do baru jsme tlachaly na levičce před chatkou. Do baru šla pak na „lov “ Dana sama. Já jsem si lehla do Jakubovy postele, protože Ivetka byla na diskotéce a Kuba „bůhvíkde“ a mně bylo smutno. A to, co jsem napsala o sobě a údajném milenci jsem si pouze představovala. Jenže ten krásný chorvat se v mých představách podobal, hádejte komu? Acho jo, jsem nenapravitelný romantik! Něžně: „ fuj to jsem se lekl, vstávej, co tu vyvádíš…“ mně kolem půlnoci vzbudil Kuba, který přišel s Lenkou a Goranem. A tak jsem chtě, nechtě musela opustit zahřátou postýlku, která krásně voněla mým „miláčkem“ a šťastně se usmívat. A aby toho nebylo dost, odešel Jakub s Lenkou pro holky na „diskošku“ a mně tam nechal s Goranem. Prý: „… ona ti vyloží karty“. Je fakt, že Goran je hezký a inteligentní mladý muž, který navíc umí něco česky a docela rozumí naši řeči. Řekl mi: „ … z karet, co ty poznaš? “ A to mně fakt dožral. A tak jsem mu to vyložila a koukal. Nebudu prozrazovat co mu vyšlo, ale nakonec i před Jakubem řekl, že vše co jsem řekla byla na 99% pravda. A tak to vlastně nebyl vůbec špatný den!A jdeme do finále - zítra ráno poslední dvě kapitoly a pak čekám na Vaši kritiku