Racek u moře aneb marná cesta za láskou - V.díl - Diskuze a zkušenosti

V. kapitola aneb peníze, americké úsměvy a gigolo Jen tak pro pořádek, je sobota ráno a už od pěti hodin slyším různé zvuky a hluky, ale jelikož mě nikdo nebudil tak fakt nechci překážet a vnucovat se. Tak jen poslouchám a přemýšlím jak být užitečná. Sotva jsem vylezla z chatičky tak jsem jednak hned narazila na „hafo“ lidí a poněkud zmateného Jakuba s americkým úsměvem na tváři a němou výčitkou v očích. Pravil, že už je od rána od půl páté na nohou a vytírá plesnivé ledničky. No proboha a proč mě teda nevzbudil, přece nejsem jasnovidec. A tak jsem mu alespoň pomohla s poslední ledničkou. A je to tady - plno lidí, Kuba nemá čas a já ztracená mezi všemi. A do háje ani vařič na nás nezbyl, abych si mohla uvařit alespoň kafe. Tak jsem se snažila pomáhat a zároveň nepřekážet. Nakonec jsme se s Ivetkou samy vypravily k moři. Tak to byla fakt pohádka, jen si ležet – Ivet na slunci a já pod borovicí a nic nemuset, chvíli si číst a chvíli se koupat a chvíli dřímat. No prostě pohádka! Jen nám to trochu kazil hlad a to, že jsme byly odkázány jen na rohlík či chleba s něčím a Iveta neustále toužila po čínské nudlové polévce a já po hrníčku dobrého kafe. Jakub na nás neměl absolutně čas, ale já jsem to v té chvíli viděla jinak. Nějak jsem si neuvědomila, že je tady především jako delegát a musí se o všechny hosty starat. Viděla jsem jen, že se baví se všema ženskýma a neustále jim míchá drinky a prodává víno, hlasitě a přiblble se pořád směje a já jako bych tu vůbec nebyla. Přiznám se bez mučení, že jsem to fakticky obrečela, ale to jsem zdaleka netušila, že může být ještě hůře. Teda nevím kolik na tom prodeji alkoholu a vína vydělal, ale mě se to doslova „hnusilo“ a ještě ty jeho americké úsměvy no gigolo hadr – fakt. A to mi ještě líbezně oznámil, že budu za peníze vykládat karty! Tak to teda ani náhodou! S odstupem času jsem celkem schopná pochopit jeho snahu si takto přivydělat a možná, že jsou ženy, které by byly hrdé na své muže, kteří takto šikovně dokáží rozmnožit společný majetek. Jenže já jsem asi „debil“ , protože mě to bylo líto, že je takový. Však jako každá zamilovaná žena dokážu si vždy každý jeho skutek omluvit a vsugerovat si, že ta hloupá jsem já a on má jistě pravdu, protože je daleko chytřejší a šikovnější než já se svýma zastaralýma názorama. Taky si myslím, že Kuba mé rozhořčení vůbec nezpozoroval. Večer jsem s Ivetkou zachránily domnělou poslední flašku červeného vína (později jsem ještě dvě našla) a celou ji vypily. Pak si k nám Jakub přivedl Honzu, něco jako šéfa zájezdu , který přijel, ale nikoli za účelem seznámení a představení. To on se s ním představoval a seznamoval sám v jednom z místních barů. Se mnou ho seznámil jen proto, že taky vím něco o Reiki(velmi stručně řečeno Reiki je učení o čakrách) a on s Honzou domluvil, že uděláme večer s Reiki. Ona ráda pomůže, však ona tomu taky rozumí! Jasně, že pomůžu vždyť co mi zbývá jiného, že! A tak zatímco Kuba měl roztomilou a šťastnou „opičku“ a Iveta poněkud „auvajs“ tak já jsem si připadala hnusně střízlivá a děsně nešťastná. Naštěstí asi alkohol zapracoval a já jsem usnula dřív než jsem stačila někomu vynadat. Ale asi jsem byla ve skutečnosti fakt hodná, protože mě „ten nahoře“ odměnil krásným romantickým snem na téma láska: „ Já a někdo (výrazně se podobající Jakubovi) jsme sami ve starém domě. Nejprve se jeden druhému ztrácíme a když se oba celí vyděšení najdeme padneme si do náruče. Jeho rty se začnou pozvolna přibližovat a následuje ten nejnádhernější polibek a to zdaleka není všechno…“ Jenže pokračování snu je z hvězdičkou a tak se raději vraťme do chatky pod žhavé chorvatské nebe, kde se den pozvolna probouzí do krásné slunné neděle. Copak mi asi přinese? Jen doufám, že se zase v moři nebudu místo s Kubou mazlit s mořským ježkem. To bych fakt nechtěla!