Jmeniny dnes mášsnad při nich vzpomínášJestli i já Ti v duchu budu blahopřát.a své srdce Ti k tomu dávat.Své srdce jsem ti dala již dávno vzpomínáš?...Tenkrát poprvé…..když jsi mi do očí pohleděl,něžně mě po ruce hladila přitom mi povídal, jak máš mě rád.Že jsem tvé světlo, tvůj život…Nejedna nádherná chvilka nás spalovalakdy jeden pro druhého jsme znamenali celý svět.Byli jsme jedno tělo, jedna duše..Kolikrát jsme nepotřebovali ani žádných slov.Častokrát nám stačili pohledy, doteky a hned jsme věděli,na co ten druhý z nás myslí, co cítí, co potřebuje….Prožili jsme spoustu nádherných chvilvšak tys mě pak pro jinou opustil….Kde se poděla ta naše touha,vášeň,něha…Srdce mám na tisíc kouskůpatří však stále tobě,jen ty ho dokážeš zpět poskládat a usměv mi navrátit.Ano teď už vím, to vše chybí i tobě, ale už je pozděZpátky se k sobě vracet…Snad někdy sejdeme se v jiné doběBez přetvářky a překážkyKde znovu naší lásce propadneme…