Svíčky plamínek do ticha plápolal,skrz něj bylo vidět na míle daleko,v tajemném sklepení promlouval,list po listu ve mě listoval,řádku po řádce přečetl,jak se mu zachtělo.Ohromena, ale v naprostém klidu,slzy po tváři koulely se v mžiku,když zazněl poslední verš.Na každou otázku, zde najdeš odpověď,není v ohni, není ve sklepenínení ve vodě a není v horách,není v penězích a v postavení.Je na tisíc západů v truhličce uzamčená,každému z nás v těle zapečetěná.
medulka
Obrovský zámek, co nemá klíč. Ptáme se všude, kde může být. Pohledy marné, kroucení hlavou, nikdo to neví, srdce nám lámou. Klíč to však tuší, začíná volat, vnímáme trochu, kde máme hledat?
Až zjistíme, kde se ukrývá, až tam dojdeme, zámek se otvírá.