Jednoho Anděla já poznalatvář mu smutek zakrývala.Řekla jsem mu Anděli chvíli stůjaspoň malý úsměv mi opětuj.Že lásku svou prý měla na tu velmi utrpěl.Byl tak smutný, že další Anděl k němu slet, ten na jeho žal již nemoh pohledět...
gabule
slzy ustaly, šťastné dny opět nastaly.. Než vzlétl zpět do oblak přiletěl se na mě podívat. V objetí jsme se rozloučili, s přátelstvím v srdci se opustili. Z nebes na mě dohlíží nejen, když se mi přitíží.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ladislava*eL, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
I Anděl smutek v duši skrývá, v jeho srdci bolest bývá, jeho zář se vytratí, pro lásku,co se nevrátí...
Pak slétne Anděl jiný rázem a nenechá ho padnout na zem, podá mu křídlo své, řekne,že není vše zlé.
Pochopí,pohladí,ruku podá, obejme,zahřeje,síly dodá. Dodá nám všem naději, že všichni jsme Anděly.