Je možné budovat vztah, i přesto, že má člověk v sobě spostu problémů?


29.11.2022 - 20:53
(Vodnář) Barbora)
Je možné budovat vztah, i přesto, že má člověk v sobě spostu problémů?
Zdravím, abych přiblížila svůj dotaz..
Jak už to tak bývá, nějak mě různé události v životě dovedly k tomu, abych si sundala oblíbený růžový brejle- sáhla si do svědomí, podívala se sama na sebe. A přišla jsem si postupně na hodně věcí, které podle mě nejsou úplně v pohodě. Jde třeba o sklon k závislostním vztahům, nedůvěra, nepřijetí sebe, uvnitř hluboko v sobě stud.., chaos, strachy, přehánění, výbušnost a mohla bych pokračovat ..
A mi jde o to, že teda jsem si vědoma toho, co není podle mého v pohodě, nějak se snažím to čistit, chci se zbavit sebedestruktivních věcí atd.. ale zároveň je tam touha po hezkém vztahu bez manipulaci atp., a mi připadá, že mi všechno v sobě brání mít vztah s mužem. Zajímá mne, zda je možné aby žena jako já mohla mít příjemný vztah a budovat ho, a zároveň si čistit všechny ty věci co jsem psala? Je to vůbec možné i obecně? Nebo prostě na nějakou dobu vymazat sdílení v životě s nějakým mužem a být ještě dýl a dýl sama ?
Pěkně děkuju za každý názor:)

Příspěvky: Všechny | Nabi*

Řazení:
27.12.2022 - 23:49 | Filtr
(Vodnář) Barbora) » Nabi*
Děkuji:)
23.12.2022 - 07:58 | Filtr
(Štír) Nabi*
Ahoj, podle mě, podívat se na rodinné vazby (v sobě i v reálném životě) je určitě vždycky ku prospěchu (rodinné konstelace s někým zkušeným můžou být dobrá volba), zvlášť když je člověk z rozbité, neúplné rodiny. U mě byla smrt matky v raném věku dost podstatná záležitost, která se táhla jako červená linka, mým životem. Plus celkové vztahy v rodině byly velmi nepodporující, spousta kritiky, odmítání apod.
Tím, že chybí základní pouto, je tam pak tendence k závislým vztahům, v některých případech s velmi toxickými a manipulativními jedinci.
Myslím, že v určitém období je dobré být sama. Není podle mě nutné vymazat sdílení, pokud tak necítíš, ale je dobré třeba nevcházet do úžších vztahů s muži, pouze poznávat, komunikovat a pozorovat sebe, své pocity, své reakce.

Napadá mě pár tipů.
1) Pokud jsi dostatečně sebereflexivní, zkus sledovat jaký primární pocit se ti táhne životem, jaké lidi potkáváš, jak se chovají a jaké máš reakce. Možná si i uvědomíš, že v některých případech reaguješ automaticky, kdy si posléze řekneš, že takhle reagovat nebylo třeba. A i tohle se dá odnaučit.
2) Druhá věc je aboslutní přijetí toho jak to máš, co cítíš, po čem toužíš. Bez znalosti toho, jak co skutečně mám a CO JE TO "MOJE" a sebepřijetí, se těžko do života přitahuje věci, které chceme.
3) HRANICE, HRANICE, HRANICE - tohle je Alfa a Omega, zvlášť u empatických jedinců! Kde cítím ano a kde cítím NE. Tělo je většinou dobrý indikátor, který nás naše společnost (a rodiny) doslova naučily vypnout. Samozřejmě je to začarovaný kruh, kdy nelze vinit rodiče ani společnost, jsme tak vycvičení a vychovaní. - S tím se pojí pocity nesebedůvěry, toho že máme pochybnost o vlastní hodnotě atd.
4) Pokud je tady dlouhodobě něco, s čím nemůžeš hnout, tak vyhledej zkušeného psychoterapeuta (jednak se naučíš identifikovat a dobře (nebo líp :D) formulovat svoje myšlenky a pocity a jednak ti to pomůže porozumět některým záležitostem) a doplňuj to prací na sobě (vizualizace, meditace, konstelace apod.).

Držím palce, každopádně to nevzdávej, jen si dej čas a prostor sama pro sebe :17:


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Úplněk ve Štír Štíru
ukázat kalendář »