Regresní terapie a kineziologie - Diskuze a zkušenosti

locin12 Já tady s dovolením lípnu odpověď, kterou jsem teď psala i do vlákna k terapeutům, protože to souvisí.

Regresní terapii jsem zkoušela jednou. Stálo mě to 4 tisíce za 2 hodiny a nebylo to naprosto o ničem. Ještě mi přišlo, že slečna/paní začala být agresivní, když mě nutila se uvolnit a mluvit o tom, co vidím, jenže já jsem nic neviděla. Prostě vyhozené peníze. Ale taky asi člověk musí natrefit na někoho, kdo mu sedne a umí to. Nevýhodou je, že regresku dnes dělá kdekdo, kdežto kliničtí psychologové/terapeuti, to mají vystudované a za sebou nějakou praxi (už v rámci toho studia).

Lupi Já jsem prošla jen kinezkou a i to jen jednou. Vlastně bylo tehdy potřeba vykinezit, jaké bachovky a jak dlouho, takže to bylo zcela konkrétní. Nicméně výsledek byl dobrý - Bachovky vykinezeny správně, ačkoli se kinezioložka nemohla vynadivit, na jak dlouho to to tělo chce. No ale co chtělo, to dostalo a dobře se to udělalo.
Já se dostávám "kam až" tehdy, když se něco odblokuje a někdy to byly fakt dardy.
A někdy se to tak samo......což bývají úžasné zážitky. Jako třeba jak jsem přišla ke svému silovému zvířeti.
Zaujalo mě, že ses dostala k početí - tam já teda ne, ale nikdy jsem o to vlastně ani neusilovala a nikdy se to samo neobjevilo, takže asi není potřeba.

Agnieszka Regresní terapie mi nepřinesla nic, pouze jsem vyhodila peníze pro srandu králíkům. Kineziologii jsem nezkoušela.

cimi Obě jmenované metody mám ozkoušeny ale pro mě zafungovalo spíš jako nějaká diagnostika nikoli jako léčba...cokoliv co mi neprojde takovým tím celkovým bytostným pochopením nebo jak to nazvat u mě nemá zas až takový význam...hlavou ani emocemi jsem nikdy nezmoudřela...
A co se týče výběru...opravdu záleží na lidech...já měla někdy pocit že dělám terapii terapeutovi...ale třeba na tu první kinezioložku vzpomínám moc ráda...byla opravdu šikovná...

Teď už mi vyhovuje ještě taková jiná práce s “duší”...

verka96 » aktigram Vy myslíte, že když člověk jde do svého podvědomí aby poznal příčiny svých potíží v životě tak je to nezodpovědny přístup? Tím že to za něj řeší ten terapeut? Tak to myslíte?
Já jsem se s tímto přístupem nesetkala. Jsem ze své povahy dost háklivá na to, abych dělala něco, co je proti mé vůli a proto, že mi to někdo říká... V terapii si to resim sama, vědomí je ve stavu alfa, kdy si člověk uvědomuje co cítí, vidí, slyší, co je minulost, do které jde a co je přítomnost, která zrovna je a kterou ta minulost ovlivňuje. Jsou i jiné hlubší stavy, s tím já zkušenost nemám a nevim, jestli se toho dá nějak zneužít.
Asi ano, zneužít se dá všechno, záleží na přístupu, ale myslím, že asi každý má individuální přístup, poked to klientovi nelíbí nebo nedělá dobře, nebo z nějakého důvodu nemůže, tak to nemusí...

aktigram » verka96 Zamyšľam sa sále nad tým ako si písala že tvojim regresom sa zlepšil tvoj otec - hm možno si sa iba voči nemu zmenila ty a videla ho inak.
Ja si len myslím že k takému poznatku sa da dôjsť aj inak, klasickým rozprávaním ked ťa ma niekto počúvať - človek ked o svojom probléme hovorí vlastne ho rieši len ten posluchač ho musí vedieť trošku smerovať ak zachyti niečo čo sa niekde zachytilo.
Ja osobne by som už nešla do takých veci no samozrejme každý to vníma inak.
Pri týchto všetkých terapiach je zaujímavé jedno ak sa posunie človek dalej a myslí že niečo vyriešil tak naskočí niečo iné a stále a stále, ale to nie je správne. To je iba neprevzatie zodpovednosti za svoj vlastný život.
Je to niečo ako ked niekto mi napíše že ma ľudí od ktorých musí prisadlíkov či ako to volajú čistiť aj 10x ale prečo? ak ten človek svoje konanie nezmenil a vždy v jeho blízkosti budú také entity, ale v prvom rade je to on kto sa musí zmeniť. Takže najlepšie by ezo urobili ak by mu povedali - ak ty budeš mať čisté myšlienky nebudeš mať prísedlíkov, im bude tvoja energia potom už vadiť.

aktigram » verka96 Ja som sa nikdy na žiaden príbeh nepripravovala - jednoducho prišiel, ale taký je celý môj život. Vždy mi mal niečo povedať čo som riešila.
Ešte som zabudla napísať v tom prvom príbehu - bol to čas kedy som nesmierne pochybovala o svojich schopnostiach, videla som že iní vedia oveľa menej - ako to napísať, - zúžitkovať a aj žiť z toho a na peknej úrovni, ale ja to neviem, lebo som nevedela ísť za určitú hranicu a tak moje videnia mi boli skôr ako trestom.
Preto aj každý taký príbeh - kde som sa cítila naozaj tou ženou - vždy som videla a bola žena- dal mi to aby som niečo pochopila, alebo ma len povzbudil či mi ukazal že smrť aj ked to pripravia ti najbližší nemusí byť to najväčšie zlo.
Ta pani problém mala, narodilo sa jej akoby zdravé dieťa ktoré odrazu v 3 mesiacoch už bolo veľmi postihnuté - no ona celý život bola na liekoch a zrejme veľmi veľa - diazepan a lieky od bolesti brala ako cukríky, chlapec v 8 rokoch zomrel a manžel sa rozhodol zmeniť svoj život, lebo aj on bol v ňom uväznený.

Ja viem - tieto skúsenosti mám zo začiatkov tohto mnohokrát biznisu aj ked verím alebo chcem veriť že sú tam aj ľudia ktorí vedia o čom to je a čo môžu či nemôžu.

verka96 » aktigram Díky za příběh.
Ačkoliv jsem absolvovala asi 10sezeni regrese a tuším 4 kineziologie, tak jsem se dál než do svého početí nedostala. Asi zatím nebylo potřeba jít dál...

A můžu říct že zrovna početí bylo nepředstavitelné, jak Já to budu řešit. Ale terapeutka věděla jak na to, takže jsem přišla na to, že otec mi předal nějaký depresivní pocit, který jsem si odnesla do zivota a který mě blokoval atd... Musím říct, že jsem poprvé zapochybovala, jestli to bylo účinné. Ale v té době otec nebyl psychicky OK, myslím že měl i nějaká antidepresiva, něco mi i řekl. Ale po nějaké kratší době jako by chytl druhou mízu, začal na zahradě budovat malý domeček a byl i optimistictejsi, takže jsem pak poznala, že se ta regrese povedla...

Ještě bych se chtěla zeptat, jestli před regresní měla nějakou potíž, kterou jste chtěla řešit nebo jste si řekla, chci se podívat do "minulého" života?

aktigram Ako ja beriem minulé životy - teda bez terapeuta - ak som videla svoj minulý život bolo to vždy k téme ktorá bola spojená s prítomnosťou uvediem jeden príklad:
Som mladé dievča, sedím na koni, som pod závojom, zlaté ozdoby mám všade na nohách, rukách ale aj v nose a sme v púšti a ja som pochopila že ma otec predal vodcovi jednej bandy ktorí prepadavali karavany.
V tu chvíľu som nevedela pochopiť ako mi to otec mohol urobiť ale povedala som si - nie som pre vás viac ako tovar tak ja ním budem.
Nakoniec to nebolo zlé, mali sme veľký stan v ktorom boli aj na stenách aj na zemi poukladané hrubé koberce.
Som už v strednom veku moje deti - mám ich 7 - sú už veľké, chlapci pomáhajú robiť otcovi sprievodcov karaván - môj muž ma vypočul veľmi rýchlo a prestal byť lupičom ale naopak pomáhal a to sa mu veľmi páčilo. Odrazu príde do stanu jeho úhlavný nepriateľ a zabil ho nožom, tým pádom sme mu všetci patrili. Po pár hodinách ma začal biť, čo nikdy neurobil môj muž a bil aj deti v tom prišiel priateľ môjho muža a zabil toho čo nás bil. Potom sme žili skôr ako dobrí priatelia ale bol to tiež veľmi pekný život.
Som stará mám viac ako 95 rokov, stojím pri nejakom dosť opustenom múriku - je ráno, skoré ráno tie som milovala, z hlboka sa nadychnem a precítim vzduch naplnený pieskom - uvedomujem si ako mi dosť dlho trvalo kým som si na ten piesok vo vzduchu zvykla ale teraz to vnímam ako domov, ako niečo sladké, sadám si a čakám kedy po mňa prídu, je to len chvíľka a ja odchádzam - šťastná a spokojná.

Odrazu prišli veľké horúčavy a nedalo sa ani len dýchať, odrazu v jedno ráno som sa nadychla a odrazu som vedela že to je vzduch z púšte - v tom čase ešte nikto nehovoril o piesku v našom vzduchu. Povedala som to a o také 2 týždne odrazu zverejnili že v ten a ten deň bol prvy krát zaznamenaný piesok zo saharskej púšte, mohli vzniknúť dýchacie problémy.
Takže pre mňa tento minulý život končí, dostala som poznanie a ja neriešim či to bol minulý život alebo nie.
Takéto a podobné zážitky sa v mojom živote v určitom čase veľmi prelínali. Toto vnímam ako prínos a pochopenie.
Iná skúsenosť od ženy ktorá chodila na regresné terapie už viac ako pol roka. Bola uväznená v jednom minulom živote kde bola grofka a jej terajší manžel bol grof a veľmi ju miloval - v tomto živote sa chcel rozviesť. Darmo som jej vysvetľovala že to vôbec nemusela byť pravda a že ak už na to verí tak museli byť aj iné životy a príbehy, prečo sa upla tak veľmi na to. Aj o 2 roky sa mi donieslo ako žije tou grofkou a grofom a odrazu som sa dozvedela že si podrezala krk, nie ruky ale krk, vraj už nechce žiť taký život ked ona je grofka.
Toto vnímam ako uväznenie - ten kto ju viedol týmito vecami nikdy nič také robiť nemal, lebo o tom nevedel nič.
K tým hrozným skúsenostiam mám aj iné príbehy ale to je na dlho - preto som dala na pochopenie tieto.
Kineziologia - k tomu sa nevyjadrujem, poznám jednu psychologičku ktorá bola veľmi guru a vedela a videla všetko a prišlo od nej mnoho ľudí a prosili o pomoc. V tom čase som sa ešte zaoberala duchovnom aj ja aj ked som to nikdy nerobila ako niečo platené. Preto viem že od tohto sa neviem odosobniť a neviem vyjadriť.
Prepáč je to dlhé ale neviem to podať kratšie.

verka96 » MIKULAS Měla jsem to tak, že jsem přišla s nějakým konkrétním problémem a ten jsem si v průběhu terapie vyřešila a sama jsem nevěděla, kam mě to zavede, do jaké situace, která byla pro mě dřív hodně stresující (vždy to bylo v tomto životě). Tím, že jsem si tuto stresovou situaci několikrát prošla dokud jsem ji nezpracovala, tím se pak problém pořešil - nevím, jestli se úplně vyřešil - to většinou záleželo, před jak dlouhou dobou se udál. To vždy ukáže budoucnost...