Kydací dny - Diskuze a zkušenosti

Anilah » Korzárka Monty? :D

Měla jsem na dnešek lítací sen. Bylo to nad ránem a tušila jsem, že sním. Nějak se mi tam přimotala Bára Štěpánová. Zvláštní bylo, že se mi to létání dařilo i díky tomu, jaký vysílala entuziasmus a nadšení. :)

Korzárka Ani nevím, zda to tu psát:
ke konci snu vedu malého psa na vodítku, je takový zajímavě pokroucený, ale zjevně hodný. Před obchodem se začnu s někým bavit. Najednou jsem v nějakých stájích či přesněji v prostoru, kde jsou kotce. Vidím, že v jedné z klecí je tygr. Leží vpravo u stěny. Je tam s ním ještě jedno zvíře. Přesněji to zvíře (původně malé a bezvýznamné?) v tygra dorostlo. Není nepřátelský, spíš si žije svým životem. Pak vnímám, že tygr komunikuje s bizonem, který byl původně vlevo. Já se pořád bavím s někým třetím, kdo teď stojí na původním místě bizona, ale nemám pocit, že by šlo o konkrétního člověka. Najednou stojí bizon přede mnou. Vím, že musím uhnout, protože chce ven. Hlavou otevírá dřevěné "dveře" (přesněji dřevěné obležení) a mně dochází, že nechce utéct. Otevírá cestu tygrovi, který chce ven.
Co by bylo dál nevím, začínám se dusit a vzbudilo mě to.

Sen jak z učebnice.

Korzárka » mili111 :)
Kdo to vedle psal něco o batahu a botách?

Korzárka Khali, jestli to čteš... Neznám celý sen. Sýkorka je často naděje, nebo začátek. Jako pták má bezesporu smysl pro sdílení (pospolitost?) Napsat, že jeden je všemi, je přehnané, ale při výkladu bych zohlednila, že se význam může týkat širší rodiny.
Když je sleduju na zahradě, jak navzdory nebezpečí riskují, mnohdy uletět nestihnou, je v tom něco úžasného. V jejich životě je pravda. Jsou jako výzva nelhat.

mili111 » Korzárka Cestovní video (a) ze Záp. Tater a spol.
jen kdybys chtěla výhledy
https://www.youtube.com/watch/…

takový obyč. a reál.

Korzárka Když jsme byli malí, těšili jsme se, až pojedeme přes Kocourkov. Věděli jsme, že táta bude blbě vtipkovat. Byla to taková naše životní jistota a tu děti rády.

Uplynulo xx let a už mi to tak humorné nepřijde. Ani trochu. Nevěřícně kroutím hlavou. Protože zatímco titulky hlásají, že od zítřka si milostivě můžeme nakoupit v papírnictví, dětem oblečení a obuv (o spodním prádle nemluvě), vím zcela jistě, že prodej tohoto zboží byl v jednom z obchodních řetězců obnoven minulou sobotu.
Budiž. Ale když tak procházím naší ulicí a vynechám pár zkrachovalých obchůdků, vychází mi z toho, že zavřeno tu bude mít už jenom zlatnictví. A knihkupectví. Nevím. Čest výjimkám. Ale jsem jediná, kdo nechápe, komu co knihy udělaly? Asi aby národ nečetl. Nutí to přemýšlet, když to teda zrovna není Poseroutka.
O kvalitě časopisů z trafiky si taky myslím... nic.
Jsem ráda, že lidi řvou. Že se bouří a neposlouchají. Víc mě zajímá, co si volíme, když můžeme. Jen si tak říkám, jestli není škoda, že se bojuje za to hmatatelnější, za to, co se dá koupit. Něco, k čemu se upne mysl a dny plynou.

Od Vánoc u nás marodí 4 lidi. Nezdá se to moc, ale když to převedu na třetinu personálu, už to zní jinak.
Příznaky mají stejné, pozitivní na vejra je jeden. Někdy mi přijde, že to nejvíc odnáší, kdo se opravdu bojí.

Určitě jsem chtěla ještě něco. A když si nevzpomenu... nezmění se nic.

Už mě to nebaví. Bude to rok, co jsem byla v Bratislavě. A táhne mě to vydat se dál.
Někdy si říkám, co se reálně děje. A pak... že je lepší, že to nevíme. Že je pohodlnější hrát si v našem Kocourkově.

Korzárka » Korzárka Dívám se do plamene z jiného času
Nitra, Devín, Rožňava, Trenčín, Bojnice
Naslouchám změti zvuků zvířat i hlasů
Vždy vládne silou, kdo bojí se nejvíce

V okolí kaple svatého Vendelína
Místo úmluvy, kudy proudí slova ven
Namísto lesa stojí komerční špína
Ani se nedivím, že je zem od hoven

Slovensko moje, je mi za tebe těžce
Sleduju, jak se v kruhu vrací dějiny
Doufám, že jsem opravdu zahlédla pěšce
Strážného ducha Blatnické doliny



Zkrátila jsem ji. Snad mi Spiš i Košice s chrámem svaté Alžběty odpustí. Nerada bych, aby se to zvrhlo v připomínku, že na tom, čemu věříme, záleží. Strach je dobré pojmenovat, ale neměl by být hlavním motivem. A že se umí schovat i pod oblek dobrého úmyslu, o tom žádná.
Takže... jdu sfouknout svíci.

Korzárka 14.1.
Na konci prvního snu vlajka Gruzie. Co nechápu - proč řecká písmena a ne jejich. I když jejich, pravda, neumím přečíst.

V druhém snu příběh nějaké dívky, která se neuměla bránit. Viděl to její děda. Sen končil ve chvíli, kdy šla dědu navštívit. Nikde nebyl, jen záběr na odložené brýle a zapnutou TV. (Asi jednal v popudu a měl se brzy vrátit?)

18.1.
Dlouhý sen. Odehrával se v nějaké budově, buď něčí svatba, nebo oslava. Řešilo se jídlo a spaní. Jako obvykle jsem hlídala vchody.
Pak jsem zahlédla Bojnice a probralo mě to.

Korzárka Pobavilo. Ideál a rozum za 350 000. Která by se neprodala?
/Cena pracovní obuvi byla tehdy 175K./

(Docela by mě zajímalo, zda mu to vyšlo. )

Korzárka » eau :)) Názorný důkaz, že když dvě dělají totéž... (zadala jsem do vyhledávače posmrtný život, na smrt jsem se nezmohla )

Tak Kydací je o odevzdání (se) celá, ale myslím, že téma tu nezaznělo. I když nevím. Pamatuju si jenom, na co jsem ještě nereagovala.

Projdu, děkuju.
Není to tak dlouho, co mi došlo, že zásvětí vnímám jinak než dřív. Už se tak neperu, že nic mimo není. Tak jsem si říkala, zda nedošlo ke změně vnímání i u dalších. No a odtud myšlenka, jak si posmrtný život vůbec představujeme. Něco jako mišmaš současného Podsvětí.

eau » Korzárka Myslíš tady v kydací? : )

Nevím jestli tady, ale já jsem nedávno procházela diskuze o smrti tady na najdise...hledala jsem nějaký tip...a něco tam myslím bylo i o posmrtném životě x)
https://diskuze.najdise.cz/hledat/…

Korzárka Kdy tu naposledy byla diskuze k posmrtnému životu?

Korzárka » Anilah O tom žádná. Ten zase rozhodně líp vypadá.

:) Teď jsi mě rozesmála. Děkuju.

Anilah » Korzárka Společník zní lépe než spolubydla. ;)

Korzárka » Korzárka Dnešní sen se odehrával v Praze na Proseku. I když to tam vypadalo jinak, spíš jako 19.století (?). Chůze v ulicích. Pak jsme byli v nějaké hospodě, přemýšlela jsem, čeho se napít. Někdo si u pultu kupoval kraviny (cukrátka). Podívala jsem se ven. Hnala se válka. V dálce na kopci jsem zahlédla dřevěnou věž. Věděla jsem, že tam se dá schovat. Spolu se svým společníkem (něco jako Chewbacca) jsme postupně prošli každé poschodí. Na každém patře byly 4 matrace, ne vždy obsazené. Nahoře už někdo zabral dvě. Chtěli nás vyhodit, ale pak se nás přestali bát. Zabrala jsem jediné dvojlůžko ve věži a společníka nechala spát pod žlutobílou peřinou na zemi.

Jediné, co dává smysl - že mám fakt chuť na kostičku kvalitní čokolády. :)

Korzárka Děj moc nevím. Sledovala jsem příběh, který se odehrával u nás v kopcích. Tuším, že na louce, kde jsem ztratila řetízek, stál dům. Hnala se vichřice, lidé si přáli, ať ji přečkají.

Změna, kterou si neumíme představit.

Jako malá jsem vichřice měla ráda. Znamenalo to, že buď nepůjde proud nebo alespoň televize. Chvíle, kdy na nás naši měli čas.
A venku? Co nebylo živé, nezůstalo stát. Líbilo se mi to. Přirozený řád.

Korzárka .... a mně došlo, že už se nebojím motýlů

Dnešní sen:
z našeho bytu vedla chodba, která mi otevřela přístup do všech horních pater domů v okolním bloku. Jeden z nich měl vratkou podlahu. Většina byla úplně prázdná. Otevřelo mi to cestu jít ven kteroukoli z cest, kterou si vyberu.

Trochu podoba s realitou, kdy jsou v centru města prázdné byty, ale majitelé než aby je pronajali zdejším cikánům, radši nechávají byty chátrat.

Korzárka » Anilah

Pomohou. Stačí důvěřovat a mezitím konat.
Mně Ti někdy přijde, že jedna z největších blbostí, kterých se (jako lidé) dopouštíme, je, že si vytváříme představu, jak by ta pomoc měla vypadat. A pak následuje zklamání. Přitom... takhle to nefunguje.

Anilah » Korzárka Mě spíš napadlo, že byl venku na obhlídce a šel vzbudit ostatní. :D Tvůj výklad je ryze osobní - vzkaz pro Tebe (jedině správný výklad).
Na nic nečekám, jen se mi líbí představa, že kdyby se někdo sebral, tak mu ze zálohy dobré síly pomohou - na tom ostatně staví i křesťanská víra.

Korzárka » eau Kdyby to nebylo v jistém slova smyslu zvrácené, musela bych napsat: To je žrádlo.

Říkala jsem si, že podobní budou vnímat podobně. Asi by se na to dalo jít i z pohledu symbolů (meč, věž)... Ale na mě ti svítí "pokud zůstanu živá do rána" Ano. Podobný pocit. V době největší tmy už se někde rodí světlo.
Sice se bráním něčemu jako vyjde slunce a bude dobře (protože život = monáda), ono to teď často vypadá na informaci: přichází změna, vydržte a tvořte (věřte). Nemyslím si, že bude hůř či líp. Spíše prostě jinak.

Spala jsem teď odpoledne přes 2 hodiny, chybělo teplo. Už je dobře. A také od přelomu roku změna jídelníčku. Nebyl to úmysl. Jako kdybych došla na hranici trucování, co vše snesu, a teď se vracím k původnímu nastavení.

Ad potrat - současně i těhotenství mění DNA. Vše je informace. Nechci tvrdit, že se to děje cíleně jako příprava na jiné události, to si nemyslím. Ale mění nás to.
Myslím, žes to kdysi byla ty, kdo mě přivedl na myšlenku, ať sleduju, jak se matkám mění oči. Podobně lidé, co prodělali dlouhodobější virové onemocnění, mívají jinak duhovku.

Vakcína - krvácím (přináším oběť) za druhé? Určitě ano. Může být. Krev je vlastně nositelkou éteru. Někdy nevím, zda se smát. Tisíce let se někteří honí za grálem. A přitom ho máme v krvi. Čistou esenci. Jen jestli někdy nekrvácíme zbytečně. Anebo spíš - ať víme za co.

Myšlenky už jdou jinam. Možná, že sny jsou přeci jen způsob, jak se vyrovnat (uvědomovat si), co i podvědomě? psychicky? vnímáme. Protože je fakt, že když jsem fyzicky vyčerpaná, snění takový prostor nemá. Energie jde spíš na regeneraci těla. (Chtěla jsem napsat nosiče. )
Tady to vidím na solnou a všem noc, kterou si pro sebe přejí.

Korzárka » Anilah Blanický... jako že vjíždí do hory, protože venku už se to mele i bez jejich přispění? :)
Stejně je zajímavé sledovat, jak a kde vnímáme rozdílně i podobně. Mě to zase přivedlo na myšlenku, že ten zamřížovaný vchod je vlastní srdce a strom, co z něj vyrůstá, strom života.

(Osobně blanické a jiné spáče pokládám za vše možné, jen ne naše zachránce nebo spasitele. Vůbec to čekání na někoho zvenku je naprd. Jednak vždycky zradí spojenci, druhak - copak víme, že by "po výhře" zase odešli spát? Kdepak. Pěkně sami. Vždyť je nás dost.)

*****
Ad zrcadla - jsem ráda. Světlo a prostor můžu. :)
Možná je to tím silně mentálním nastavením tvé mysli. Má to dost lidí. Vlastně by to mohla být solidní sebeobrana.
Otázka, na kterou neznám odpověď: Proč každý máme jiné nastavení?
Ale ono je to asi jedno, hlavně když to tvoří živý celek.

Korzárka » mili111 Znamená to, že jste sadisti. Maucta

mili111 » Korzárka Nám se ve dvě chytla myš...a mrskala sebou chvilku v pastičce...takže jsme byli taky vzhůru ...nevím, co to znamená
....no chtěla jsem to tu trochu zesedlákovatět

Anilah » Korzárka Místo Krista mě napadl blanický rytíř.

A to zrcadlo - už jsem to párkrát slyšela, ale mám jich v pokoji několik a nic mě ve spaní neruší. Tak si můžu užívat opticky většího prostoru. :)

eau » Korzárka Krásný sen : )

My to měli podobně. Před druhou se probudili. Pak jsem dlouho nemohla spát, velký neklid, tak brouzdám po netu, zkouším usnou na chvíli zase kolem 3 ale v podstatě mám pocit, že skoro nespím, opakuju si donekonečna mantru x) .....probouzí mě z toho nastavený budík kvůli východu slunce, nakonec oblačno, tak jsem si šla ještě na chvíli lehnout a teprve usnula hlouběji a probudila se s posledním zlomkem snu:
Vidím ženu a muže ve vaně. Trochu to vypadá že žena rodí a muž ji zezadu podporuje ale není tomu tak. Muž říká, že tato krev je obětována pro pomoc lidem - myšleno pro vakcínu. V tu chvíli mi dochází že jde o potrat. A v ti chvíli mi dochází že potrat mění DNA.

Jakobych stála o to mít tady ty zprávy i ve snu ^^

Den před tím se mi zdálo o tom, že jsem ve věži v nejvyšším patře. Sedím na pohovce, kolem přítmí. Vedle mě sedí nejspíš sestřenice nebo moje matka. A je tam ještě jedna osoba, možná můj syn, který na mě dělá Baf z poza pohovky. Říkám mu ať neblbne s takovým klidem. Pak jakoby zmizí a vnímám jak se uzamkly všechny východy a okna. Jsem z toho trochu znepokojená...v tu chvíli něco začne útočit zpoza toho gauče a skrz ten gauč probodne tu nějakou příbuznou nějakým dlouhým mečem, meč zůstane zaražen a ta osoba úplně ztuhne jakoby zamrzla v pohybu, žádná krev. Pak začne zezadu útočit další meč ale já mu uhýbám. Nějak mi dochází význam - že pokud zůstanu živá do rána, tak bude kletba zlomena. Bojují s tím něčím. Do toho vnímám přítele který mě souběžně hladí po vlasech v realitě a šeptá, že se mi asi něco zlého zdá. V tu chvíli si uvědomuji že sním a bojuju jinak, rozpouštím zbraně toho “démona” a pak se stejně nedozvídám konec protože se nakonec probouzím....

Řekla bych že poslední dny se mi vůbec velice špatně spí...