Je vůbec láska tam, kde není odpuštění?A odpuštění je snad slabost, kterou nikdo "silný" neocení?Je tak špatné říci "díky"?Projevit svou vděčnost,že's včera konal a dnes se cení?Vděk - paměť srdcevšak mnohý egoisticky a tvrdězapomíná, radost v smutek mění."Konej jenom to, co sám konat chceša nečekaj pak slova oceněnínebo -hrůůůza- vděku!Že kojila jsi mě a ty's podal pomocnou ruku v nouzi?Tak to příště nečiňte!Teď poslouchat vás, to je k vzteku!!Já přece umím milovata netřeba mi ocenění..."Však láska, ta má jiný řád,mezi mnohými ZNÁ vděčnost, pokoru a odpuštění.A tvá slova o té hrůze z vděku... nejsou k vzteku, ale k breku....