Zvlčení - Antonín Bajaja - Diskuze a zkušenosti

Stvořitel asi našel ve vlcích zalíbení, že je nazatížil hloubáním o osudu. Dal jim jen výmluvný obličej. Hlavu s něžnou mordou ukazující po zvednutí pysků tesáky a trháky, kosé oči barvy baltického jantaru, nízké slechy, co naslouchají tichu, a pronikavý čich. Dal jim vytí vzcházející z hrdla, dlouhé běhy ukončené mohutnými tlapami, huňatý chvost, hebkou srst, chtíč, vytrvalost, bojovnost, bázeň, stud a zvídavost. To jim dal, aby s Ním byli neustále v doteku.
Dal jim i duši. Někdy je postřehnutelná, když okraj mraku kdesi na chvíli zahalí slunce. Nebo když pípne budníček, upadne z modřínu kus odumřelé haluze, pod potočním kamenem se pohne pstruží jikra, laň zavětří, dorůstající měsíc se nepatrně zaoblí, větrný poryv uhladí hranu závěje.


https://www.databazeknih.cz/knihy/…



To by bylo, aby zvlčelý nepropagoval Zvlčení. A vidíte, já na tuto knihu kápnul až teď. Vůbec jsem ji ani autora neznal. Náhodou mi "gůgl" našel knihu, po jejíž recenzi jsem okamžitě věděl, že ji musím mít! Po druhé kapitole (mám přečtené čtyři) vím, že to je srdcovka. Což jsem asi nikdy tak rychle u žádné knihy neměl (vyjma Skácela).
Kdo jsme vlastně vlk a kdo jsme člověk? A kdo je vlk v nás a kdo je člověk ve vlcích? Příběh umocněn zasazením do přírody Bílých Karpat.