Arezet (* 17.9.1990)
Žena
jo tak ,když už jeto na mě moc,tak jdu taky jinam....

když mám třeba fakt blbou náladu a nesnesu víc hluku a máš štěstí sedne si ke mě rodinka s dětmi, když to nedává,prostě jdu do jinéh ovagónu, to že někdo nepozdraví a sedne si vedle vás....
Jo má mto jeden bonbonek,úplně jsm si vzpomněla,jela jsme takhle vlakem, vagon skoro prázdnej, přišel postarší chlap,stál a koukal na mě a čekal, a on je tu volno,já řekla ano, no a on pořád stál a čuměl,a on že s ichce sednout a já na něj máte tu místa dost,naproti mě a on já chci sedět na vašem

a já byla tak všoku,že jsem vystřelila ze sedlala s vcmi a odešla do jiného vagonu a byla jsme dosti šokovan áa cleou do bu jsem se z toho dostávala....měla jsme na sebe vztek,že jsme ho ta mnenechala prostě dá lstát a ignorovat ho,jelikož všude bylo místo a on musel přesně na mé místo....vlastně jsme ho musela i politovat co je to za chudáka...nooo brr zážitky
Hejsek u pokladny, no vařila jsem neksutečně a vím,že stát se m it opříště tak otevřu pusu,byl oto poprvé co jsme něco takového zažila a docela mě to ta kšokuje,že nemůžu ani mluvit a chvilk use ztoho dostávám.... já to nechápu kde je ta slušnost proboha,cožpaj jsou lidi tak bezohledníí copak jsou všichni tak egostičtí a hýčkaj ísi své ego...hrůza lae i přesto potkávám hodně dobrotivé lidi, jenže tito lidé jsou tak křehcí, a díky jejich křehkosti vidím,že mají silné a dobré srdce..
