Jak básníkům chutná múza... - Diskuze a zkušenosti

Jak básníkům chutná múza…
Přemýšlím a přemítám…
Zda můžu za to, co je za…
Pokud další přivítám…

Kdo je za ni zodpovědný…
Odkud kráčí… přichází…
Prozradí mi kouzlo vědmy?
či myšlenkové provazy…

Kdo naváže další smyčku…
Seznámí rád s mojí múzou…
Než ta moje sfoukne svíčku.
Svíčku slov co další zvou…

Slov je mnoho…
Stačí vybrat…
Navzájem si pomohou…
Světlo svíce i lesk stříbra…

Stvoří se tak další rým…
Z něhož se dá usoudit.
Kdo je tady zodpovědným…
Jež tvoří další pusou div…

Světe div se… tvořím dál…
Stále mi sem nějak leze…
Byť jen myslím, povídám…
Ta múza snad nemá meze…

Rád bych přestal…
Nejde to…nezná někdo lék?…
Rád bych tu svou múzu ztrestal…
Už se lekla, a to jsem ani nedořek…

Asi jsem se sebe lekl..
Aniž bych to dopsal…
Chtěl jsem napsat, nedořekl…
Dřív jsem se však cítil pod psa…

Asi mám tu múzu rád…
Za to jak mě vlastně baví…
Dá se přes ni nazírat…
Jak je každý člověk hravý…

Přidejte se básníci…
Ze všech koutů světa…
Jste opravdu spící? Nebo jenom snílci?
Jak by měla končit věta?

Kdo potvrdí pravidla?
Že výjimka se potvrzuje…
Komu chutná švestka… a komu povidla…
Kdy to básník přehání? nebo jenom vopruzuje…

Co se skrývá v poezii…
Čím je vůbec poetická…
Myslím, že tam na pomezí…
Pozná každá duše lidská…

Od rýmu k rýmu…
Od básně k básni…
Rozplývám se v dýmu…
A ty svíčko, ty už zhasni