Marhon (* 30.7.1974)
Žena
a přidám vám sem to, co sem dávala na svojí diskusi. plynulo to jako voda, tak se podělím, protože miluju vodu v pohybu ikdyž tahle stála.
a obrázek od Martíska, "Bezdrev očima dětí".
... pro ty, co se poznaji a pro Martíska a jeho smečku.
Včerejší.
Včerejší pohled do zrcadla letního dne,
se v barvách duhy rozplyne
a vítr, co se tu jen tak vzal,
ho do šech koutů mysli rozfoukal.
Včerejší oči a úsměvy přichází blíž,
vůně vody neni na obtíž,
ani vůně ranních káv,
a rosa si sedá na stébla trav.
Včerejší píseň v uších zní,
jak první, tak i poslední,
přichází tichý smích,
v tónech včerejších.
A vlnka za vlnkou,
vzpomínka za vzpomínkou,
připlouvá k břehům mým
včerejším.
Včerejší čas byl tichým sněním vypuštěn,
z hrazení čtyř bílých stěn
a večerní měsíc osvítil,
tváře všech, kdo včera blízký byl.
Včerejší čas byl věčným štěstím ozářen,
štěstím těch, jimž hledím do tváře,
a každá z nich je z jiných krás,
snad příště přijdou na břeh zas.
Včerejší píseň v uších zní,
jak první, tak i poslední,
přichází tichý smích,
v tónech včerejších.
A vlnka za vlnkou,
vzpomínka za vzpomínkou,
připlouvá k břehům mým
včerejším.
Včerejší tma na vzpomínky padla,
tichem zní píseň a voní les,
v náručí se choulí pes
a víc už si paměť neukradla.
Dnes je dnes.
Však včerejší pohled do zrcadla...
