Háňa* (* 17.4.1967)
Žena
Osobně si myslím, že se člověk modlitbou vlastně taknějak uklidňuje, odvádí pozornost od svého strachu nebo obav, které ho obsadily a znemožňují mu smysluplnou činnost. A ten třeba já nemám, takže modlitbu nepotřebuji. Ale věřím, že může fungovat, jenom ne díky pánu bohu nebo Ježíšovi, duchu svatému, apod., že v té chvíli oni něco udělají, ale díky té víře samotné - díky tomu zklidnění.
Jistě, že modlitbu používá ten, kdo v její účinek věří, proč by to jinak dělal.

A ono to funguje, protože se mu skutečně díky ní podaří se uvolnit, od toho strachu na chvíli odpoutat, není jím tudíž paralyzovaný a dokáže myslet a jednat "prakticky, reálně" - tím pádem potom uspěje.
Podobný zážitek nemám, že by mi "někdo" dělal něco nepříjemného, škrtil mě, apod., - vnímám jen své pomocníky, o těch vím a s těmi komunikuji (stále, průběžně, nejen v případě nějakého ohrožení). A taky dva duchy v baráku, ale ti mi neubližují, spíš pomáhají - třeba hledat různé věci do domě, které jsem ještě neobjevila a momentálně by se mi hodily - najednou mě "napadne" se jít podívat třeba na půdu zrovna "náhodou" na místo, kde jsou - to už se mi stalo několikrát

Takže dobrý
Říká se, že podobné zlé "entity" mohou operovat jen s člověkem, který je ochoten se té jejich "hry" účastnit, protože získávají energii právě z jeho strachu. Pokud ochoten není, ať už se od toho odvede modlitbou nebo třeba jen tím, že na dotyčné "síly" promluví obyčejně bez strachu, třeba řekne "hele, je noc, tady se spí, tak mi tady teď nevrzejte a zalezte někam, ráno jdu do práce" (to říkám já, když v noci NĚCO

- a funguje to
Nevím, jak to je obecně, ale myslím, že nijak - že každý má prostě své osvědčené metody. Důležité je, když mu fungují. Jestli jim věří ostatní nebo co si o nich myslí, to vůbec není podstatné. Ale osobně si myslím, že skutečně ublížit člověku může nejvíc jeho vlastí strach.
