Háňa* (* 17.4.1967)
Žena
Výjimečně si myslím skoro přesný opak toho, co píše Glimm - nebudu to rozepisovat - opak si umíš představit.

Žárlivost je strach, že máš pro někoho, případně pro každého (ale hlavně pro sebe - ve svojí hlavě), menší hodnotu, než ostatní a tudíž Tě ten někdo opustí hned v tom okamžiku, kdy potká někoho "lepšího" - a to je velká blbost

Každý má svoji hodnotu - svoji jedinečnost. Ovšem, pokud Tvoji jedinečnost bude neustále zastiňovat permanentní žárlivost na každého, přehluší to všechny Tvoje úžasné vlastnosti a vždycky se Ti Tvoje teorie potvrdí - všichni Tě budou stále opouštět.
A Ty budeš tím pádem čím dál žárlivější - budeš mít pocit, že sis ten vztah neuhlídal

Ale pozor - oni Tě nebudou opouštět proto, že jsi horší a ostatní lepší, že někdo jiný má pro ně větší hodnotu, ale jen proto, že je otravuje Tvoje žárlivost - ono totiž snad nic otravnějšího, než žárlivost, neexistuje. Prostě nemají náladu ani důvod nechat se tyranizovat, když nemusí - může je to i mrzet, že se s Tebou nedá existovat - třeba by chtěli, ale mají se natolik rádi, že si nechtějí nechat ubližovat - tak raději odejdou tam, kde se dá dýchat

Co máš dělat - přestat se bát, že když si "neohlídáš" a nevynutíš pozornost a náklonnost, zůstaneš opuštěný a sám.
Nikdy nebudeš sám. Máš sám sebe jako nejlepšího přítele - to ostatní je jen příjemný bonus navíc, bez kterého se dá žít.
Takže co ? Přijmi za svého nejlepšího přítele sám sebe, když už potřebuješ pocit, být pro někoho ten NEJ - a máš po problému - na nikom dalším nejsi závislý
