Aika. (* 13.10.1973)
Žena
Benousku - aha... já vím... ale problém je v tom ( a já jsem se to naučila vnímat až na cestě k sobě a při praxi s klienty).... tím si musíš projít sama, abys tuto realitu mohla přijmout a chápat... čímž - chraň Bůh - netvrdím, že to neumíš... jen že si tím člověk musí projít..
Na svém vlastním chování a chování klientů už mi mnohokrát docvaklo - že jiné to je kázat... jiné to je žít... a proto neradím to, co sama nedokážu... přijde mi to zcestné...
Vím sama z vlastní praxe - že jsem mívala (a nepochybně ještě mám) vzorce chování, kde definuji, že se nějak chovám, něco nějak vnímám, ale zároveň to nedokážu změnit.... Přijde to s časem a s pochopením.. ale každý jsme jiný, moje milá... a bez té tmy - my bychom světlo skutečně nedokázali vnímat.... ze strany druhé - i ty bolístky, i ty rány pěstí jsou pro nás leckdy bohužel důležité, protože bychom neprocitli....
I tady jsem zveřejňovala nádhernou pohádku od Neala Walshe - Příběh o dušičce - přečti si ji... je v ní nesmírně mnoho pravdy... to, co se nás přímo dotýká...
Nikoho nehájím - ale z vlastní pozice vím, že ač cítíš - pokud se neklepne hřebíček na hlavičku, těžko se z naučených programů vycouvává ven.... nelze tedy lidi šmahem posuzovat, že dělají to či ono - všechno to totiž zákonitě má svůj smysl :)
ufff... no to je písmenek - snad to dává rozum :)
