Twiggina (* 29.12.1951)
Žena
Nemám právo soudit,
ale pokud bych se měla opravdu upřímně vyjádřit k této diskuzi, tak bych myslím její zakladatelku nejspíš nepotěšila.
A proč mi to celé nevoní?
Jednoduchá odpověď.
Zde je můj příběh o setkání se s automatickou kresbou:
Paní která je velmi známá a poměrně uznávaná v této oblasti mě kdysi bez mého svolení touto metodou na jednom semináři, kde jsem byla jako jedna z lektorů, diagnostikovala.
Verdikt zněl - rakovina plic.
Na semináři bylo přítomno přes 120 lidí. Dokázala je natolik zblbnout (jinak se to nedá nazvat), že se všichni začali snažit o moji záchranu. Dotyčná mě namalovala na list papíru, v oblasti plic vykreslila černé kytky a za patřičného, její osobou vedeného rituálu napřed papír roztrhali a pak jej postupně spalovati nad svíčkou.
Vrchol všeho bylo že vyběhli všichni na dvůr a rozhazovali popel z papíru do všech světových stran.
Jsem dost klidný člověk, ale čeho je moc toho je příliš a tak jsem si nechala uvařit pořádného turka a k němu jsem si zapálila cigaretu.
Málem mě za tu roztrhali. Nazvali mě ignorantem a jak jsem bezbožná a nevážím si jejich snahy mě zachránit před jistou smrtí. Jejich hysterie a nesoudnost mě až děsila.
Hned po tomto víkendu jsem si nechala udělat velmi důkladné vyšetření a před lékařem jsem netajila proč na něm tak trvám.
Výsledky byli absolutně čisté a bez jakéhokoliv nálezu.
Přiznávám, měla jsem obavy, ale kdo by neměl dozvědět se něco podobného.
Na výsledky jsem čekala 14 dní a řeknu vám bylo to dlouhých 14 dní.
Když jsem jim pak na dalším setkání ukázala lékařské výsledky, všichni byli velmi rozpačití.
A víte co mi nato řekla dotyčná paní? „Já bych teda těm doktorům moc nevěřila.“
Co dodat.
Tenkrát mi bylo řečeno, že mám tak půl roku života pokud se nestane zázrak..Ani dnes po 17ti letech nemám žádný podobný zdravotní problém.
Ona dotyčná paní je již pár let po amputaci obou prsou, nejspíš je vám jasné díky jaké nemoci.
Neodsuzuji šmahem tyto metody, ale má vlastní nemilá zkušenost, mě naučila něco, co je k nezaplacení.
Nebýt slepě důvěřivou a pomocí vlastní intuice citlivě zvažovat čemu věřit a čemu ne.
Vím, zde se píše o automatickém psaní a já popisuji příběh kde hraje hlavní roli automatická kresba. Je v tom trochu rozdíl, ale princip a podstata obou metod je stejná.
Můj příspěvek není útokem na tuto diskuzi, jen příběhem ze života napsaného k zamyšlení.
