 Tesik (* 23.4.1978) Žena
„ Jo, to je ten film vo tý ženský..někde z Dánska nebo vodkaď, co má poměr s ňákým baronem, kterej si jí nechce vzít. Vona nakonec ukecá jeho bráchu, aby si jí vzal pro prachy a vona, že bude mít titul. No, s tim se pak vydá do Afriky, chtěj tam mít farmu, jenže von se k farmaření nemá, je pořád někde na lovu (hlavně ženskejch teda, ne zvěře), nakonec pěstujou kafe a baronka se zamiluje do ňákýho borce, co tam loví slony - ten jí nejdřív jako nechce, pak chce, pak zas nechce tak, jak vona by chtěla a když už se to má nějak vyvrbit, tak von se zabije v letadle a konec. Jinak pěkná příroda a hudba “. – Tak tohle je popis filmu, kterej jsem slyšela nedávno při jedný sešlosti :))
Pro mě je to jednoznačně jeden z top filmů, – je to spíš pocitový, než racionálně opodstatnitelný, byť i objektivně to nepochybně svý kvality má. Co se vizuálu týče, tomu do značný míry napomáhá poutavá africká scenérie a co si budem povídat, Sydney z ní patřičně těží v podobě krásných panoramatických záběrů je to místy rozhodně- jak Karen říká- „pohled na svět božíma očima“ . Na půsosobivost hudby Johna Barryho chybí superlativa a herecký výkony jsou bez chyby (Robertovi je role šitá na tělo a Merylin cizí přízvuk je autentickej a po celou dobu filmu obdivuhodně konzistentní). Líbí se mi taky zarámování příběhu do zpětnýho vyprávění s voice-overem Karen, kterej nám poskytuje mnohý vhledy do oblastí, o kterých píšeš a který já vnímám jako existenciální rozměr: život (jeho smysl, směřování a různost lidských potřeb, pokud jde o tyhle oblasti), svoboda (její cena, křehkost, její odlišný vnímání ze strany různých lidí, (ne)úcta k ní ze strany jednotlivců i národů), láska (různý pojetí lásky, potřeba blízkosti,vlastnictví, důvěra, formy a úskalí soužití, volnost), lidskej úděl (schopnost bejt si vědom všeho výše uvedenýho, složitost utváření vlastní cesty, míra ovlivnitelnosti vlastního osudu, rozdílnost pohledů/ cest a složitost jejich skloubení s druhými). Někde jsou tyhle témata hodně implicitní, jindy pronikají na povrh jasnějš. Oceňuju taky jemnej humor (obzvlášť Dennysovy hlášky), kterým jsou dialogy proložený a kterej mnohdy dokresluje výše zmíněný témata. To všecko z toho filmu pro mně dělá víc než triviální romanci s krásnou scenérií, hudbou a kamerou.
Jinak mám trochu etickej problém s Dennysovým působením v Africe – při tom jaký postoje ke svobodě, potažmo kolonialismu a jeho vlivech zastává, moc nerozumím tomu, proč se na tom všem podílí (že by se opravdu nikdy nenaučil, jak správně sít, jak říká někde ve filmu ? :)
|
|