Farmář měl pouze jednoho koně.Jednoho dne, jeho kůň utekl.Jeho soused řekl, „Je mi to líto. Taková smůla. Určitě tě to znepokojilo a jsi smutný.“Muž odpověděl pouze, „Uvidíme.“Pár dní na to, se jeho kůň vrátil následován dvaceti divokými koňmi. Farmář a jeho syn všech 21 koní zavřeli do ohrady.Jeho soused řekl, „Gratuluji! To tak skvělá zpráva. Musíš mít velkou radost!“Muž řekl jenom, „Uvidíme.“Jeden z divokých koní kopnul farmářova jediného syna a zlomil mu obě nohy.Farmářův soused přišel a řekl. „Moc mě to mrzí. Takové hrozná věc. Určitě tě to hrozně trápí.“Muž odvětil jen,„Uvidíme.“Země šla do války, a všichni zdraví mladí muži byli odvedeni do boje. Válka byla děsivá a všichni mladíci v ní zahynuli, ale farmářův syn byl ušetřen, protože jeho zlomené nohy zabránily tomu, aby byl odveden.Soused řekl farmářovi, „Gratuluji! To je takové štěstí. Musíš být moc rád a šťastný!“Farmář odvětil,„Uvidíme.“Jak pravil Hamlet, „Nic není dobré nebo špatné, pouze naše myšlení to činí takovým“