věřim na skřítky - Diskuze a zkušenosti

Aristoni Nejsi sám,taky věřím na skřítky.Jenomže mě děti přesvědčují,že zas k nám přijel ten Němec na náštěvu.Tak Ti teda nevím,kde je pravda?Ale krade mi věci a pak je nacházím na neuvěřitelných místech.Tak na ně věřím,tam bych to nemohla dát.

Shoshanna » Habakukk Ja ja šén já rosumím, já mít uskutečného trolla, je to takofá blonďáček, jak oběfí se tak mobil fuč

Habakukk » Shoshanna To bude určitě ten němec... Taky mi schovává věci, ale nemůžu si vzpomenout, které... Jak se jenom ten syčák jmenuje..?... A já? Co tady dělam?..? Kdo jsem..? A kdo jste Vy?... O.o

Shoshanna » teonanacatl Tohle dobře znám, mě stále kdos schovává mobil

teonanacatl » savvana mám doma skřítky co mi schovávj fon,a kradou mi ponožky :

savvana » teonanacatl Každopádně..

teonanacatl » savvana jupííí-ta ky věříš na skřítky

savvana » teonanacatl *Pět oken má jeskyně člověka:
jedním dýchá vzduch,jedním slyší hudbu sfér,jedním věčná réva se plazí,aby moh k hroznům,jedním se může dívat a vidět útržky věčného světa,jenž neustále roste.
Jedním smí projít,kdy se mu zachce,ale on ne,protože tajná slast a chléb v ústraní mu chutná líp.*
Tak posmíval se skřítek na žíhaném tulipánu,když myslel,že je sám.
Jak přestal,vyběh jsem z lesa a chytil ho do klobouku,jako dítě motýlka.
*Jak to víš?*Ptám se:*Kdo tě naučil tuhle písničku?*
Viděl,že ho mám v hrsti,a tak mi odpověděl:
*Jsem váš sluha pane.Poroučejte ,já poslouchám.*
*Tak mi pověz,co je svět hmoty a je-li mrtvý.
Se smíchem řek:*Napíšu knížku kytkám na listy,dostanu-li pár nápadů zamilovaných a sem tam skleničku básnické fantazie,až mi stoupne do hlavy,zazpívám,zahraju na loutnu a ukážu ti svět,v němž každé zrnko prachu srší radostí..*

/Wiliam Blake/

Najdise.cz » teonanacatl Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele regalowa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano fotils to ty, když já ještě stínem byla....jen nepamatuješ si to

teonanacatl » musiúa vlastně nepoznám rozdíl mezi pohádkou a nepohádkou-nějak se mi to vše spojilo,a nemůžu si stěžovat--prosím o zbytek

teonanacatl » regalowa ty jo-to sem určo dělal já-ale zapoměl sem na to-ale kdybych to umněl,tak to určo udělám---je kouzlo tvořit

Najdise.cz » teonanacatl Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele regalowa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
...

Najdise.cz » teonanacatl Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to není pohádka! to se opravdu stalo, navic to není celý

teonanacatl » teonanacatl krásná pohádka--děkuju

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


Bylo li nebylo. Za devatero horami, devatero řekami, devatero lesy, devatero údolími, devatero soušemi a devatero moři, se rozkládala planeta Skřítkoff - náhodnému pozorovateli se mohlo zdát, že se co nevidět rozloží opravdu a úplně.

Lidé ve střítkoffě, sami sebe hrdě nazývali Skřítky a považovali se za „sfrchofané pány fšecho tvorstfa“, byť tomu nenasvědčovala ani jejich tělesná konstituce – měli opravdu veliké a těžké hlavy, které jim pomáhaly nadnášet balony napuštěné chéliem a připevněné k velikým lopuchovitým uším, protože se někde dočetli, že „pán fšecho tvorstfa“ musí chodit vzpřímeně.
A ani inteligence, protože přestože měli hlavy opravdu, ale opravdu veliké využívaly jen velmi malou část hmoty, která tvořila její obsah. Pro pochopení si představme tenisový míček a zrnko máku.

Skřítkoffané byly ovšem národ velmi hrdý a sebevědomý, zamilovaný sám do sebe a svého obrazu. Každý skřítkoffan dostal po dovršení dvou let – což je u skřítkoffanů období puberty – za náramné slávy a ovací Zrcadlo. Na ceremoniálu příhodně pojmenovaném „Zrcadlování“ obdržel každý hrdý Skřítek řetěz se zrcadlem velikosti hlavy – tedy náramně velikým zrcadlem – a od té chvíle až do konce svých dnů jej nosil na krku. Což skřítkoffany zásadním způsobem omezovalo v pohybu, jenže to prý bylo zodpovědné za dlouhý a zdravý život.
Zrcadlo mělo zásadní náboženský, kulturní a sociální význam a odráželo se v každičkém aspektu společnosti, formovalo filozofii, psychologii a umění, určovalo směr a směřování jednotlivce i národa, ovlivňovalo vědeckotechnický a duchovní vývoj. A aby ne, každý skřítkoffan všude kam šel, všude kde byl, s kým byl a s kým mluvil, měl před očima neustále obraz sama sebe. A bylo tomu tak prý „odnepaměti“, či „kam paměť sachá“ a „odjakžifa“. Celé to ale mělo jednu malou vadu, kterou skřítkoffané samozřejmě skrze neustálý obraz sama sebe všude kam se podívali, nemohli vidět – vzhledem k onomu výše zmiňovanému zrnku máku, neměli skoro žádnou paměť...



***

P.S. ...chfáliti tě nebudu, pochfálil ses sám

teonanacatl » teonanacatl dobře,půjdu-mám tě rád-drž se ty blázneéééé

teonanacatl » teonanacatl a jdi už spát brácho,zjitra ffstáváš

teonanacatl » teonanacatl to jo-když to nebylo,tak sme všichni kecali v hospách

teonanacatl » teonanacatl hustey tenhle net-co?

teonanacatl » teonanacatl ok

teonanacatl » teonanacatl takhle semnou nemluv prosím!nesud mě-nevíš co zrovna cítím-a to stěma skřítkama se mi povedlo-tak sem se pochválil--

teonanacatl » teonanacatl seš magor????co blbneš?co si pomysley lidi-psát sám sobě--seš pěknej chudák

teonanacatl krásně si to napsal-si sice magor že píšeš sám sobě,ale musím tě pochválit