Diskuze, Diskuzní fórum

Jyotis » Wolfinka Jsi ve formě. Žádný fňukání.

Jyotis » dáda13 Tak já to zkusím.
První pokusný králík J.

Jyotis » Najdise.cz Aha, dík.

Jyotis » Jyotis teď jsem zjistila, že autorka je dcerou Gérarda Philipa. Je to fakt moc dobrý text. Samé takové krátké koncentrované věty, které,jak vidno, v každém vyvolají jinou odpověď..

Jyotis » luthy Mě Reiki naopak docela dobře propojilo, i vyšší stupeň.
Mě daleko víc "táhla" ze světa transcendentní meditace. Proto jsem si udělala Reiki, protože je více ukotveno v srdci. Hned u M. Hall, jak se tu objevila.
Já když se něco děje, co nechci analyzovat, samo mne to vede se modlit, a pak se ukáže, oč jde. To mi přijde nejjednodušší.

Jyotis » Najdise.cz Ne nepsal. To spíš vyplynulo.

Jyotis » Najdise.cz Souhlas.
Vždycky se při tom zdůrazňuje naštěstí sebereflexe a radost ze života, která sama od sebe dovede regulovat, aby člověk nehromadil haraburdí věcné i zážitkové.
Jak říkal Erich Fromm - raději být, než mít.

Jyotis » soonik Jde o to, že musíme zasít do podvědomí určité pozitivní /z hlediska celku neškodné/ přesvědčení a obejít tak svou kritickou mysl.
Pak nemusíme pracovat vůlí...
Jiná věc je sebereflexe. Co vlastně opravdu chceme. Co nám to přinese, co nám to vezme..
Doporučuje se zkoušet to na drobnostech.
Mě to docela funguje.

Dneska jsem ovšem dočetla znovu jednu knížku o magii a to mne přivedlo k myšlence, která mne docela potěšila, totiž že
nespravedlnosti, nelogičnosti nás udržují flexibilní a v dobrém slova smyslu skromné. Stále narušují naše předsudky, sebeobraz.. a nutí nás znovu k pozornosti. Někdy si takové situace sami podvědomě ordinujeme, abychom se oživili. Divíme se, jak podivně jsme se chovali, jak jsme naletěli apod..jako by nás něco samo vedlo do situace, která se zdá negativní...
ˇ

Jyotis » luthy Ahoj,
dobře propojuje s tělem jogový dech. Nádech nahoru po páteři a přes hlavu a výdech dolů přes přední stranu těla. Pak zvětši okruh přes celé tělo. Nádech přes páteř a výdech až dolů do nohou.
Druhá varianta - nádech do manipury /střed těla/ a výdech do všech stran v těle/.
Pokud budeš mít chuť dál expandovat, tak je dobré právě si udržet pomyslné centrum, třeba bodové, které se pak může i rozpustit ve světle.
Rozvolňování těla a "duše" někdo snáší dobře, někdo hůře. Osho např. napsal zajímavou myšlenku, že když takto začal spontánně vypadávat z těla, tak během krátké doby tělo poměrně rychle zestárlo, o což my ženy moc nestojíme, že. Někdo to ovšem snáší docela dobře.

J.

Jyotis » he.le.na No já nevím. Já jsem byla svědkem, že skutečná srdečnost vyplývající z klidné povznesené duše vždycky vítězí, ale být vždy tak otevřený a suverenní...
Proto se má vždycky člověk bedlivě dívat dovnitř, jak to, že se mi to děje??

Jyotis » celebrita To je na tom právě to zajímavé, protože se tu často bavíme o vyzařování, které souvisí se sebeobrazem, uvolněností... a činy.
Zdá se, že intuitivně lidi dávají takřka vždy přednost vyzařování před analýzou charakteru činů.
Ta"mamka" je tam součást citátu a přijde mi to časté. Mamky se zejména dříve hodně tzv. "obětovaly", měly sklon k askezi, a to na druhé straně pak vzbuzuje jakousi nechuť a neschopnost ocenit úsilí.
Netýká se to jen "mamek", ale i situací v práci.

Jyotis » atreb Není to ani tak otázka jako podnět..
Já to chápu tak, že relativně často jsou lidi, kteří fakticky pomáhají, ale okolí to tak nevnímá a lidi, kteří jsou extrovertnější, umějí lépe reagovat, často fakticky nepomohou, ale sklízejí mnohem více sympatií.
Co je za tím? Zdá se mi, že buď větší introvertnost těch, co z nich nevyzařuje vstřícnost, třeba i z ostychu nebo z vnitřní přísnosti, nebo to, že se pouze v dobrém snaží, ale nejsou schopni se otevřít, nejsou tzv. srdeční, i když se o to snaží, nebo dokonce podvědomě manipulují.

Ti druzí se zas třeba nevyvinou žádnou zvláštní snahu, ale lidi vnímají jejich vyzařování a přičítají jim více kladných činů i ve svůj prospěch. Tak to chápu.

Napsala jsem o tom, protože si toho všímám a občas mě to zlobí, že ti tzv. bohorovní sklízejí vděk a pozornost a ti, kteří něco oddřou zůstávají nepovšimnuti. Já vím, že to je energiích. Je to zákonité.

Jyotis » Najdise.cz To taky. Proto jsem tady taky před nedávnem psala, že mne oslovuje rozlišení na motivaci a chování u sebe i u ostatních.

Na tomto citátu mě právě zaujalo, že zejména my ženský a zejména vzhledem k dětem máme silné puzení dělat první-poslední, a skutečně to děláme, ale dokud to není opravdu od srdce, tak snaha nedosáhne patřičné odpovědi, byť i snaha a reálná pomoc by měla být právem oceněná...

Jyotis » Najdise.cz Dneska ho hrajou v Lucerně. Asi to už končí.
Možná půjdu. Kdybyste se chtěl někdo přidat z pražských, tak bych asi šla raději.
Jsem tu sama.

Jyotis » kvitek Ještě není tak pozdní hodina.Zkus to zkonzultovat s pohotovostí. Při nejhorším by Tě mohl dovést nějaký soused, ne?

Jyotis » katkaštír S Baudyšem starším. Teď jsem taky narazila na stránky Romana Hynka a jeho výklad umístění bodu štěstí mě nadchl. Sedí to dokonale u mne i u dcery. Tak citlivý výklad jsem ještě v literatuře nenašla. Bohužel mu nějak špatně funguje osobní kontakt.

Jyotis » atraM Já bych řekla, že je dobré si z toho vzít /a potvrzují to zkušenosti/, že co člověk prožívá, čemu věnuje hodně myšlenkové energie a emocí, to nikam nemizí. Plyne z toho zodpovědnost. Čím víc lidí na něco myslí, na nějaký symbol, tím získává větší sílu.
Z toho plyne odstupňovaná realita. Náboženské symboly mají velkou sílu už jen proto, že na ni lidé dlouho myslí, věří jim..
Plyne z toho i zodpovědnost za to, čím si plníme hlavu např. zíráním na podivnosti v televizi apod.
Trochu trnu, že v současné době je mnoho lidí právě díky takovým manipulacím indoktrizováno strachem.

Jyotis » Fairinka Nás bolí s manželem stejně ruka při zátěži, ne tolik, jako Tebe, ale zase když to nezatěžuju vůbec, tak je to pak po přestávce horší. Teď je to zrovna dobrý.
Je to legrační, řekla jsem, že spolu půjdem k doktorce a oba vytasíme pravou packu, že nás bolí zápěstí.

Já to mám myslím od toho, že vždycky /ne často/, když mi podjedou nohy, třeba v zimě na náledí, tak tam strkám pravou ruku a dopadnu na ní z výšky, čímž dostane zabrat zápěstí. Od mala se to zřejmě nastřádalo, no a teď se to při zátěži ozve.

Manžela to taky začlo po horách, kde upadl.
Jestli jsi pravák a je to pravá ruka, tak to může být právě důsledek takové "záchrany" nebo zátěže při řemeslných pracích /namožené šlachy apod. nebo jak říká kolegyně ty karpály/.

Jyotis » player Teď jsem si korespondovala s VV, o symbolice lásky ve Wagnerovi. Od osudové fascinace, kdy člověk vypije kouzelný nápoj a tzv. upadne do lásky a propadá extázi, kdy nerozlišuje já a ty po transformovanou vše-lásku v Parsifalovi.

Jinak, bych ještě řekla, že je to i po létech tak jako se životem. To, že žiješ dlouho neznamená, že si neumíš vychutnat okamžik východu nebo západu slunce, kapek rosy apod., přestožes je viděl tisíckrát, někdy je to i naopak. Pokud se dovedeš koncentrovat na okamžik a víš o své potřebě krásy a lásky, tak si ji můžeš prožít jako v tantře a nemusí to trvat hodiny, na což my Býci nemáme moc trpělivost, protože máme v podvědomí bujné jaro a vitalitu a manipulace se nám trochu hnusí, byť má vznešené cíle..

Jyotis » Artep Hm, tím užitečnější je pro sebe i ostatní odlišovat motivace od chování, které hodně vyplývá z temperamentu.
Člověk se pak snáz sám omluví, nebo komentuje a druzí to taky berou lehčeji, než když jim osobnost splývá s chováním. :)