Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » dan162 Ono záleží i na volbě otázky. Třeba já jsem původně byl odpůrcem astrologie, protože dle mého tehdejšího vědomí (nebo vědomostí?) přece něco takového nemůže fungovat. Už jsem to tu psal, že když se mi dostala do ruky první příručka astrologie, tak jsem v tom našel krásné počtení (vztah planet k božstvům atd.), ale nic víc. Tedy vlastně možnost prakticky dokázat, že astrologie je nesmysl, to jsem chtěl. Takže jsem taky měl vlastně nejdříve názor a hledal k němu argumenty. Proto jsem začal sestavovat nejprve svůj radix. A přestože šlo o pouhé opisování výkladu z knihy, kdy jsem nevkládal nic ze sebe (zkušenosti nulové), zpochybnění mého předchozího tvrzení se dostavilo. Když jsem začal pracovat i s lidmi ve svém okolí, docházelo k mnohým překvapením (posuzoval to nejen zkoumaný subjekt, ale třeba i jeho blízcí a kamarádi, takže bylo více úhlů pohledů).
No prostě a jednoduše jsem dosáhl naprosto opačného cíle, než jsem měl v úmyslu: místo potvrzení, že astrologie je blbost jsem získal pocit (volím velmi střídmé označení), že na tom něco musí být. A že by stálo za to zkoumat to více. Byla to krásná doba, kdy ještě z knižních efemerid a tabulek domů jsem interpoloval... Dnes je to přes programy jednodušší a rychlejší, ale nějak mi přijde, že už to není tak hezké, jako když jsem si to všechno spočítal a pak ručně zakreslil barevnými propiskami do sebou vytvořené a natištěné předlohy.
Zpět: Prostě já se neptal, jak astrologie funguje, ale zda funguje? Na to jsem dostal odpověď, že ano. Ale jak přesně funguje, to se přiznám, že nevím dodnes. Resp. mám na to takovou vlastní teorii, ale nevím, zda vůbec je správná. Nicméně hlavní pro mne je, že funguje, protože to jsem potřeboval vědět já. Plája potřebuje vědět to JAK, aby mohl uznat, že ano. A zde mu asi těžko posloužím.

Sosna zvlčelý » player Že něco platí na řekněme 70%, o čem hovoříš? O astrologii jako takové, nebo o výkladu konkrétních lidí? To jsou totiž dvě různé věci. A myslím si, že astrologii nikdo na světě neovládá na 100%, proto jeho výklad nemůže být nikdy 100%-ní. To bys musel mít výklad od Boha, ale ten zase na to nepotřebuje astrologii, že? Z lidí se ti nejlepší mohou pohybovat řekněme (střílím od boku) na nějakých 90%. A to ještě nemusí být jejich neznalostí, ale také zkoumaným subjektem (jak spolupracuje a jaké informace je schopen/ochoten dodat).

Meteorologové se taky snaží předvídat velmi nejistou věc - počasí. Čím více hledí dopředu, tím nižší pravděpodobnost. Zlepšují se za pomoci lepších možností a vlastně i znalostí z minulosti (nějaký jev zkrátka měli možnost pozorovat třeba 5x v historii, tak hůře odhadnou jeho vznik a chování příště, jiný pozorovali 100x, už si troufnou lépe předvídat, ale nikdy nejsou na 100%. Proto snad jejich předpovědi neplatí?

Nebo z jiného soudku: akupunktura. I lékaři ji uznávají jako účinnou metodu. I tak dosud nevědí (z "vědeckého" hlediska), jak to funguje, co vlastně tam působí. Přestože v tomto ohledu nemají znalost, zaplať pámbu ji nezavrhli a díky tomu to lidem pomáhá. Ale taky ne všem stejně. Někomu více, jinému méně... Takže to platí, nebo neplatí?

A mimochodem totéž Osho, z kterého tak rád cituješ. Někdo ho uznává, někdo ne... Tak platí, nebo neplatí?

Sosna zvlčelý » player Hele, ale zase jsme u toho. Důležitý je zejména výsledek, třebas se k němu dobereš naprosto nesmyslným způsobem. Jde tedy o to, aby to nebyla náhoda, jen střelba od boku. Je více cest, které vedou do Říma.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz

Sosna zvlčelý » player Já vlastně nějak nerozumím tomu, co chceš slyšet? Že astrologie nefunguje? OK, tak tedy nefunguje. Jen nachápu, proč věnuješ tolik energie na dokázání neexistence něčeho, v co sám nevěříš? Taková ztráta času...
A co vlastně znamená to, že funguje a nefunguje? Proč by vlastně měla - neměla fungovat? Funguje mnoho věcí, které nejsme sto popsat, na jakých principech to stojí, natož to dokázat. Někde jsou teorie bez důkazů (je zajímavé, že v takovém případě někteří teoriím věří, přestože jinde požadují důkazy).
Já osobně nevěřím tomu, že planety na nás působí (výjimku tvoří světla - Slunce a Luna). Opravdu ne. A přece věřím astrologii (ne že bych se jí řídil a na základě ní dělal rozhodnutí, naopak to zkoumám v souladu s tím, co se odehrává, aniž bych zkoušel zasahovat).
Nesnažím se astrologii posouvat na úroveň vědy, nebo i nauky. Upřímně řečeno astrologii je to u prdele, co si o ní kdo myslí. A mně taky. Vlastně bych totéž očekával od odpůrců, ale nějak to opačně neplatí.

Že Sumerové položili základy astrologie je fakt. Nemyslím si, že jim v počátku šlo o astrologii jako takovou (předpověď osudu). Oni potřebovali mnohem více předpovědět, kdy začne jaro (aby zaseli), kdy se blíží zima (nevyplatí se sít) atd. To byla jejich původní astrologie. Až při té příležitosti si všímali "putujících hvězd" - planet. A astrologie se stále vyvíjela. Jen hodně zastydnutý člověk by si asi myslel, že se to zakonzervuje na stavu vědění Sumerů a nesmí se už vyvíjet a měnit. Prostě je to vývoj. A jestli je možný vývoj jinde, tak proč, kurnik, to právě zde na tomto podkladu chceš zpochybňovat? Tomu prostě fakt nerozumím. Nemluvě o energii vynaložené na to, co podle Tebe neexistuje.

Sosna zvlčelý » Bosch V zásadě souhlasím. Ono se to taky nijak nevylučuje. A taky si netahám do astrologie nic nadbytečného. Prostě se postupuje od nejdůležitějšího. A zanedbatelné je lepší zanedbat, to jen takový šum.
Na straně druhé když třeba Uran je o moderních technologiích, uplatní se dnes lépe, než v dobách starověku, že? K čemu by jim v tomto ohledu byl? K cestování letadlem?

Sosna zvlčelý » player Já ti nevím. Nepodrazil jsi si nyní nohy sám?
Se Sumery souhlasím... Ovšem proč končili Saturnem? Protože dál neviděli. Kdyby znali již oni Uran a Neptun, myslíš, že by je vynechali? Řečem o tom, že znali i Uran a Neptun nějak nevěřím, je to jen podsunutá konstrukce bez reálných základů a důkazů.)
Ono taky v té době se astrologie nedělala zdaleka v té podobě, jak ji známe dnes, ale já tím spíše směřuji k tomu, že astrologové se věnovali především vladařům, jejich rodině a nejvýznačnějším osobnostem. To se pak nediv, že potřebovali tolik generací, když jich (astrologů i zkoumaných objektů) bylo jen pár.
Oproti tomu v době objevu Uranu i Neptunu dokázali tehdejší astrologové dopočítat polohu po určení parametrů oběžných drah zpětně pro mnoho a mnoho osob i menšího významu a porovnat působení zmíněných planet a podle toho v mnohem kratším čase určit pravděpodobné vlastnosti (astrologické) dané planety.
Problém je, že svoji představu považuješ za fakt, ale to nebylo tak, že "se prostě jednoho rána jakejsi koumák probudil a rozhodl: dáme tý planetě ty a ty vlastnosti." To je jen Tvá interpretace, nikoli fakt.

(Dodávám, že s těmi "šutýrky" v Kuiperově pásu nepracuji, Pluto velmi zkoumám a jsem obezřetný, ale když někdo prokáže, že mají fakt význam, aby se jimi astrologie významně zabývala, tak proč ne?)

Sosna zvlčelý » Michaela168 Astrologie je fajn věc, ale toto jsou situace, kdy lépe používat rozum. Udělat rozhodnutí podle toho, jak to člověk cítí, nehledat ve hvězdách (kartách, numerologii, kříšťálových koulích a kávových sedlinách) výmluvy a omluvy pro své jednání.

Popravdě v tom nemám úplně jasno z Tvého popisu situace, co se vlastně stalo. Není zřejmo, za jakých okolností jste se rozešli (příčina? iniciátor?), jen popis následujících reakcí chlapa, povídání o pootevřených vrátkách... No ale možná to není až tak důležité.
Důležité jsou jiné věci a na ně si zkus nyní odpovědět:
Na počátku vztahu je období zamilovanosti, kdy člověku se stírají rozdíly mezi partnery. Věci, které později mohou zásadně vadit, jsou přehlíženy, omlouvány... Kdyby to tak nebylo, tak by mnoho vztahů nemohlo ani vzniknout. V tomto období totiž máme šanci nějaké pouto vytvořit i s člověkem, s nímž, to si připusťme, bachom mnohdy neměli chuť pouta tvořit, protože zamilování pomůže tyto rozdílnosti později překlenout. Bohužel na to lidi často zapomínají a nebudují vztah již od počátku. Prostě jedou na dluh. A když pak zamilování mizí (slábne, transformuje se jinam), najednou by to chtěli dohnat, ale již je často pozdě.
Proto se ptám, co jste vy dva spolu vybudovali společného? Našli jste společné koníčky a cíle, nebo jste se jen "opájeli" přítomností a blízkostí toho druhého?
Pokud jste něčemu základy položili, dalo by se třeba na vztahu pracovat. Ale jestli jste nepoložili základ ničemu, vůbec to za to nestojí, když už k takovéto situaci došlo. Už by to bylo jen lepení rozbité nádoby, jež by dále prosakovala a stejně se jednou rozpadla.

Sosna zvlčelý » Lupi Nejsem na ČL odborník, normálně s ní pracuji jen tehdy, když je velmi těsný aspekt (především konjunkce a opozice), což tady je.
Když se usadí na ascendentu, tak jsem se setkal s dvěmi protichůdnými typy osobností: Jedni si absolutně nevěřili, slabá sebedůvěra, potlačená osobnost. A někdy až sebepoškozování (zejména psychicky, protože když došlo i na fyzickou destrukci, tak tam byl poškozený Mars, Pluto...).
Druhý typ (znám jen jednoho takového člověka) byl opakem, pravdu měl jen on, jen on znal pravdu. A druzí ji měli jen tehdy, když s ním souhlasili. Jinak "perlil" neustále hláškami o házení perel sviním atd. Neslo to až známky fanatismu, kdy onen člověk si k sobě přitahoval lidi snadno manipulovatelné, vlastně to byl takový jejich guru. Běda tomu, kdo se postavil na odpor, kdo si dovolil jen trošku vyjádřit pochybnost. To pak proti němu poštval druhé.
Pokud Černou Lunu bereme jako něco, co dokáže určité oblasti "zatemnit svým stínem", pak se jiné oblasti v tu chvíli otevřou o to více (do extrému, protože nejsou vyvažovány). Například potlačením vlastní osobnosti (ascendentu) nabývá na síle oblast partnerství, ale i veřejnosti obecně: patner může být despota, člověk se naprosto slepě podřizuje veřejnosti (obětuje se), nebo se naopak sám oním despotou stává (než aby byl někdo despotou mně, budu já jemu/jim).
Ve spojení se Střelcem pak může být tato oblast potlačena a projeví se opak (povrchnost, roztěkanost, neumí se zaměřit na konkrétní cíl), nebo zase člověk může sebe pozdvihovat na výši Boha (ostatní k němu musí vzhlížet, velmi omezené obzory).

Všechno je však nutno porovnávat s celým radixem. Pokud ostatní prvky budou toto vše popírat, odsune se to na nevědomou úroveň jako určitá tendence, kterou jedinec celkem dobře zvládá, jen občas ho to v hlavě "vystraší".

Sosna zvlčelý » Alffie Pro mne velmi zajímavé téma, protože to mám taky, jen v opačných znameních (Ty v rybách, já v Panně).
Já třeba nikdy nepochyboval o tom, že rodinu chci. Ba dokonce že bych rád velkou rodinu. Znamenalo to pro mne více, než kariéra, úspěch... Ale současně cítím, že to jsou propojené nádoby. Rodina je základ, to jsou kořeny, z nichž strom (Sosna ) roste vzhůru. Když nemám harmonii v této oblasti, rodina není zabezpečená, tak vlastně jdu za úspěchem na úkor druhých (těch nejbližších). Prostě si hraji na svém písečku. Nic proti, když se tak člověk rozhodne a rodinu nezakládá. Ale já si zvolil jinak. Nejprve cítím odpovědnost (kořeny), až pak mohu růst nahoru.
Tím tedy plně potvrzuji tu větu, že "kariéru můžete provozovat jen tehdy, jsou-li naplněny potřeby rodiny". Kariéry a naplnění přání jsem se nikdy nevzdal, neobětoval je. Dělám něco pro to, abych pocit radosti z úspěchu zažil (a třeba i sdílel).
Ovšem také mohu být ovlivněn svým otcem, který se rozhodl naopak a upřednostnil kariéru před rodinou (a lunární uzly na ose 4./10. dům nemá).

Ale u mne to taky může být ovlivněno tím, že mi rozlet brzdí Saturn v 10. domu (rozhodně to nevnímám jako okovy), Luna ve 4. domu mne pak váže více k rodině. A zrovna tak si myslím, že na to musí kouknout všichni. Že nestačí jen lunární uzly, ale celek (radix). A právě tak si myslím, že volba není o extrémech, ale nalezení souladu. Extrém z jakéhokoliv konce člověka odtrhává od reality. Nalezení rovnováhy, v tom to podle mě vězí. A rovnovážná pozice je pochopitelně pro každého trošku jiná.

Sosna zvlčelý » player Plaval by na vodě...
A nestojí toto Tvé tvrzení na vodě?

Sosna zvlčelý » kocour_mivik Ahoj Milane,
vím, že Saturn jsme již nějak rozebírali (z určitého úhlu pohledu). Možná proto bych Saturn vynechal, nebo se ho dotknu jen okrajově. Třeba v tom, co píšeš o možnosti fyzicky ublížit někomu. Saturn totiž spíše agresivitu potlačuje (například aspekt mezi Saturnem a Marsem). Na jedné straně takový člověk není prchlivý, na druhé může potlačovat hněv v sobě, není průbojný... A v některých případech u obzvláště zlého působení může tento člověk skutečně ubližovat s chladnou vypočítavostí (neměl něco takového Hitler?), bez emocí... A když se k tomu přichomítne i špatný vliv Pluta, tak z člověka může být chladná bestie.

Jenže to není o tom, co chci psát. Ono je to všechno poněkud jinak. A já si myslím, že příliš často hledáme všude jinde, jen ne tam, kde máme hledat.
Zní to vtipně, když člověk, který hledí do radixů (já), radí druhým, aby do radixů až tak moc nekoukali. Aby si více hleděli sami sebe a hledali v sobě. Jenže ono to vychází z mého pojetí astrologie. Vysvětlím:

Věčnou otázkou pro mnohé astrology je, jak na nás planety působí? "Nijak," odpovídám na to já. Asi nejsem mezi "astrology" jediný s tímto názorem a rozhodně ho nikomu nevnucuji, je to jen vysvětlení, jak s tím pracuji já. Proto říkám, že planety na nás nepůsobí, tedy kromě světel (Slunce a Luna), u nich účinky vidí každý z nás: Na slunci se opálíš, ale i spálíš, hřeje i pálí, dává životodárné i smrtící paprsky... Luna dme moře i pevninu, společně se Sluncem způsobí zemětřesení a následně i vlny tsunami, ovšem slapovými jevy se podílí i na zahřívání jádra Země a tím i uchovávání magnetického pole, jež nás chrání... A vliv na psychiku i vodní režim nejen člověka je prokázán. Někdo je k tomu citlivější, někdo méně...
Ale to je fyzické působení. Měřitelné i našimi přístroji. Nezpochybnitelné. A co ostatní planety? Také působí?
Ano, působí, nepochybně. Dokonce i jejich vliv je až na Zemi měřitelný, ale na člověka jako takového mají minimální dopad.
Zpochybňuji tímto tedy snad astrologii jako takovou? Nikoli! Pro mne jsou planety symboly. Neaktivní to prvky. Asi jako písmenka v knize. Prostě v nich pouze čtu. Je to jen pomůcka. Nečtu v nich to, že člověk kvůli tomuto aspektu udělá to a to, ale že má dispozice to dělat. Proč? Tak na to už je odpověď ukrytá v něm, v jeho dětství, v rodičích, sourozencích, v okolí atd. Já jen zjistím, že v této oblasti může být nějaká potíž a můžu pak pátrat, jak se to v reálu projevuje (nejlépe dá odpověď přímo ten člověk, když spolupracuje). Ale víš jak, problém prostě nevyřešíme tím, že bych posunul dotyčnou planetu o 30° dále a z kvadrátu udělal trigon. To se musí odehrát v tom člověku, ne na obloze (a ono to, bohudíky, ani nejde).

Problémem je, že někdy se lidi k astrologii upnou moc. Že vlastně nepochopí její smysl. A že následují svůj radix tak moc, že vlastně se vzdají své svobodné vůle. Zde by se do jisté míry dalo hovořit o tom, že na ně planety mají vliv, ale je to jen o mozku a způsobu myšlení.
Já bych to (astrologii) přirovnal ke knize. Nakonec proč ne? Vždyť v radixech čteme, jen ne písmenka, ale symboly.
Nevím, jak Ty, ale když já čtu knihu, tak si děj promítám. Nevidím jen písmenka, ale "maluji" si postavy i krajinu, nálady... Vlastně nemám rád, když je tam podrobný popis všeho, protože má představivost je dosti dobrá a nemá ráda omezení, které mi stanoví autor. A krom toho to zdržuje od děje (že, pane Jirásku?! ).
Tu samou knihu přečte dalších 9 lidí. Čtyřem se kniha nelíbila, šesti ano. Přesto si myslím, že každý si v těch samých místech představil postavy i krajinu jinak, kdyby to měli namalovat, potvrdilo by se to (kromě mě, já malovat neumím ), dokonce každý mohl jinak pochopit závěr. Někteří budou knihou v podstatě nedotčeni (další z přečtených - těch už bylo a bude), na některé má vliv a dokonce se třeba rozhodne někdo z nich, že se podívá na místa, kde se děj odehrával. A konečně se může stát, že jeden se s hlavní postavou ztotožní natolik, že přestane žít svůj život. Už nedělá věci, jak by je dělal on sám, ale vše dělá tak, jak by podle něho (a to je důležité - PODLE NĚHO!) konal hrdina z knížky.
Totéž někteří dělají s astrologií. Radix je taky příběh, který někdo (Vesmír?) napsal (nevím, zda vymyslel, ale určitě zaznamenal). A každý "čtenář" (astrolog) si v hlavě vytvoří jinou "krajinu", i jeho "hrdina" bude vypadat trošku jinak, než hrdina ostatních astrologů, ač základní rysy budou mít společné. Jenže astrologové to většinou přečtou z pohledu třetí osoby, hrdina = ON/ONA. Pak jsou tu však lidé, pro které je to psáno v ichformě, tedy hrdina = JÁ. Něco si přečtou a přijmou to za své. Pohodlná "výmluva", když to přeci mají dáno (a přitom nemají). Je to "ve hvězdách"... A odmítají přijmout, že ve skutečnosti je to v nich. A když na sobě nechtějí pracovat... Jenže pak problém nejen zůstává, ale nabalí se. A nejen to, on dokáže překrýt mnohé pravdy. Třeba tu, že i své štěstí musíme hledat sami v sobě. A ono tam je, přinášíme si ho na svět už při narození. Jenže právě přes mnohé iluze si ho sami skrýváme a neumíme ho uchopit. A opět ho hledáme zevně.

Abych nemluvil jen o astrologii, tak totéž lze ukázat i na příkladu výkladu karet. Že je tažena nějaká karta, o ní snad taky nikdo nebude tvrdit, že tato karta něco způsobí, uvede věci do pohybu. Je to "jen" symbol. A v kombinaci s ostatními symboly může dát zkušený kartář obdivuhodně přesný výklad. Je to dobrý čtenář (nikoli spisovatel), který čte příběh z karet, z jejich symbolů. Skládá útržky v celek. Čte. Čte, co my sami jsme napsali, nikoli to, co by karty měly způsobit. Naznačí možnosti... A pak nás nechá jít. A my se musíme rozhodnout. Udělám to zase všechno stejně, jako dosud a budu hromovat na osud, smůlu, prokletí? Nebo tentokrát půjdu jinudy, kde není ukradené víko od kanálu a tentokrát do něho nespadnu?


Vím, že jsem Ti nedal asi žádnou odpověď. Neřekl jsem Ti asi nic, co bys dávno nevěděl. Ani co bys měl udělat jinak. Ono to ani není smyslem mého psaní. Možná ani nechci. Možná jsem jen bezmyšlenkovitě shrnul své myšlenky a úvahy k tématu, aniž by to mělo mít vyšší smysl. Ten mým slovům může (má?) totiž vtisknout čtenář sám. Třeba bych rád, abys tu změnu udělal sám, aby to bylo skutečně jen tvoje dílo. A tvoje rozhodnutí.
Já jsem kdysi někde četl: "Je lepší být na cestě, než sedět v hospodě." Snažím se tím řídit. Ovšem pozor, já bych to nezaměňoval s tím, že i "cesta může být cíl". To zase ne, já věřím v cíl. A třebas ho nevidím, jsem na cestě a jsem na ní rád. A věřím, že jdu správným směrem. Taková vnitřní spokojenost mne v tom utvrzuje, nespokojenost naopak varuje: Tudy ne, přátelé!
Ti v hospodě sedí, koukají z okna, jestli se tam náhodou nemihne nějaké znamení, že pak by vyrazili... A mezi tím společně nadávají na život. A znamení ne a ne přijít... A přitom znamení chodí, jenže jinudy. Ne za okny, ale v nich samých. A tam oni nekoukají rádi, protože tam cítí nespokojenost, tam neradi stáčí svůj zrak. A přitom stačí někdy jen jít a všímat si, co se děje uvnitř. A změnit občas směr tam, kde se cítím lépe, tam jít. To je mapa, která vede k cíli. Mapa, kterou si malujeme sami. Proto na ní možná ještě není cíl namalován, ale jednou může být a pak už budem přesně vědět, kudy jít. Hlavně jít...


P.S.
Doufám, že k mému názoru budeš tolerantní.

Sosna zvlčelý » Alffie U mě v té době přišel rozchod s přítelkyní po devítiletém vztahu. Už to nebylo ideální, ale já si to pořád nedokázal přiznat, že někdy snaha na nesprávném místě je marná. Tak abych se naučil nelpět, odešla ona. Pád dolů a odraz ode dna. Nalezení nových hodnot a já jsem od té doby byl mnohem šťastnější, než dříve. Začal jsem si více sám sebe vážit. Vrátil jsem se v té době k zálibám, které jsem s ní opustil, našel nové, začal se více věnovat duchovnímu rozvoji a hlavně se navrátil k astrologii.
Návrat Saturna však neuzavřel jen tento vztah, ale celkově nějakou první etapu života od narození. Jsem od té doby nějak "oddělen". Nic odtamud na mne nemůže (ne že by člověk neměl své démony z dětství, ale je tam výrazný předěl). Prostě to byla nová startovní čára. A tak jedu druhou etapu a je mi dobře na tom světě. Alespoň tím vnitřním pocitem.

Sosna zvlčelý » Orfanikus Ale vždyť přesně to samé tiferett napsala. Ne že neobsazená polovina je mrtvá, ale že to NEZNAMENÁ, že je mrtvá. Oba píšete ve shodě.

Sosna zvlčelý » Ochj Často to může značit velký idealismus, kdy člověk však může mnoho věcí (záleží na obsazené polovině horoskopu) vidět jednostranně. Když člověk najde někoho s obsazenou opačnou polovinou radixu, vzniká často zvláštní pouto, přátelství na život a na smrt. Bývá to úspěšné spojení, ne vždy bez bolesti, ale pokud si uvědomí, že jim jde o totéž, jen to každý vidí z jiného úhlu pohledu, mají velikou šanci toho využít ku prospěchu, který dalece přesahuje rámec jich dvou. Bohužel v dnešní době se často spolupráce považuje spíše za slabost.

Sosna zvlčelý » fas Ahoj,
je a není to k věci. Na profilu v hodnocení sedí/nesedí uvádíš u ascendentu, že nesedí vůbec, navíc že dle jiných astroprogramů jej máš ve znamení Vodnáře, což by na Tebe sedělo mnohem více. Tato nejasnost může velmi ovlivnit případné odpovědi, protože naprosto změní symboliku jednotlivých planet (domům povládnou jiné planety)!
Poloha ascendentu je velmi závislá na správně zadané poloze (zeměpisných souřadnicích) a správném čase (včetně zadání letního času). Pakliže toto máš správně zadané zde, věř, že ascendent je skutečně ve znamení Kozoroha, protože efemeridy a údaje pro výpočty astrologických domů jsou zde stejné, jako v jiných astroprogramech. A od toho se pak budou odvíjet případné odpovědi.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Jo, tohle vypadá na dobře nažraného lva, ten se teď bude válet a trávit.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz O nadání (nebo naopak antitalentu) vypovídá v podstatě celý horoskop. Když to hodně zjednoduším, tak třeba 5. dům vypovídá o umění, tvořivosti, nebo o vztahu k dětem, 4. dům může mít vztah k historii, nebo obchodu s nemovitostmi, 2. dům pro nakládání s financemi, investování (zde i 8. dům s financemi druhých), 6. dům nemusí být pouze o povolání jako takovém, ale třeba i o léčení (medicína, bylinkářství) atd.
Ne vždy nás talent musí živit. Aby z něho byly zisky, tak by měl nějak poukazovat k 2. a 6. domu. 10. dům je spíše o vyniknutí a úspěchu. Někdo se stane známým díky nějakému objevu, ale přitom to nemusí souviset s jeho povoláním, jež je a bude nadále zdrojem obživy. Opět by muselo být propojení 6. a 10. domu, aby člověk vyniknul ve svém povolání.

Sosna zvlčelý » .Serena Mám Venuši ve Štíru a zpívám velmi rád. Ale nejprve se rozhlédnu, jestli někdo není v okolí.

Planeta v exilu nemusí nutně znamenat škůdce jako takového, protíchůdnosti povahy planety a znamení se dá někdy využít. Třeba tím, že člověk nemá všechno hned a snadno, tak zná lépe cenu dřiny. A dokáže lépe chápet lidi, kteří se musí v dané oblasti také prokousávat přes potíže. Ale potřebuje k tomu i nějakou podporu stran dobrých aspektů k dané plantě, v tomto směru lze "odlišnost" přetavit v úspěchy.

Právě tak se může stát, že někdo "zneužívá" svoji planetu v povýšení, kde mu jde mnohé snadno a dává to ostatním okázale najevo. Tím si může mnohé lidi znepřátelit, dojde k nedorozuměním a třeba i k pádu z dobrých pozic, když taková planeta přijímá jen disharmonické aspekty.

Sosna zvlčelý » Laryta OK, omlouvám se, že jsem se snažil poradit s uzavřenými domy a znameními. Neměl jsem se do této kritiky pouštět, máš pravdu, nikdo tu o to nestál.

Ostatní snad bylo nezávadné, protože jsem nereagoval na Tebe, ale na tiferett, jejímž názorem souhlasím, jež prostě popsala své zkušenosti, aniž hanila své klienty (vidím v tom jen názor, kritiky ani za mák, leda by někdo byl vztahovačný anebo oním klientem, pak by měl "nárok" to brát jako svoji kritiku).

Atrologie Ti asi v tomto směru dobrou odpověď nedá. Ukáže na problémy a nevyřešené oblasti, nikoli na to, kdo jsme byli, kde a kdy. Už z logiky věci, že astrologie poukazuje pouze na předchozí domělý život, ale nevyřešený problém se může táhnout přes více životů.


P.S.
A pozitivní kritiku smím napsat? Nebo jen k filmům?