Diskuze, Diskuzní fórum

ivy7 » PetV Naroste na 2m a bude v pohode

ivy7 » miluška medvídková

ivy7 » Melody Pond no...krasne...uz aby byl vecer....

ivy7 » už zase ocelová žena Zena je bytost zahadna
Sve tajemstvi si peclive ukryva
Jeji komnata je dobre strezena
Poklady na obdiv nedava

Chce to opravdoveho muze
Ktery muze i do jeji duse
Pohladit a darovat i ruze
Muze vstoupit celkem tise

Reknu to nahlas…nuze
Zena a muz tvori par
Vse se muze…snad ne?
Je to trochu otazne
Davaji si krasny dar…

Souzneni a porozumeni
nad to snad neni.

ivy7 » Zitto Zakoncil si to hezky a nadejne

ivy7 » utajený
ruzovy kamen chladi i pali
kameny krasne jsou
dejme jim lasku svou
zahrejme je v nasi dlani
at nas uz nic neboli
nemusi byt zadne ani...
navzdy budu jen tvou
jestli jeste budu k mani...ty kameni...

ivy7 » ivy7 JSME SMUTNÍ OBA . . .
Jaroslav Vrchlický
Jsme smutní oba. Můž to jinak být?
Nemáme světla a nemáme vzduchu,
jsme postrašeni vkaždém hnutí, ruchu,
nám zhašena je myšlenka i cit,
my žijem v temnu a my žijem v hluchu.

Ký anděl zlý nám uklání se k uchu,
jed klamu s hnusnou pomluvou tam vlít,
my spolu mluvíme jen jak duch k duchu,
jsme smutní oba.

Kdo ruky dá nám, kdo nám podá štít?
Ó, vzlétnout nad hroudu i nad blankyt!
Však řinčení pout zní nám v odvet k sluchu,
nám z jedné studny lásku nelze pít,
jsme smutní oba.

ivy7 » ivy7 Posedlost - Charles Baudelaire

Ó lesy, děsíte mě jak loď katedrál;hlas varhan duní z vás; ve zlořečené hrudi,komnatě smuteční, kde chroptí věčný žal,vaše De profundis nám ozvěnou se budí.Nenávidím tě, moře! Skoky tvé a ryksám v sobě nacházím; ten přehořký smích hoře,jímž chrlí nešťastník své spílání a vzlyk,já slyším zaznívat v nesmírném smíchu moře.Ó noci, nebýt hvězd, jež světly tisícimluví tak po známu, jak byla bys mi drahá!Neb hledám černa jen a prázdnoty a naha!Než samy temnoty jsou plachty visící,kde trysklé z očí mých se roje zjevují mibytostí zmizelých s pohledy důvěrnými.

ivy7 » ivy7 Tak mám tebe plnou duši

Jaroslav Vrchlický

Tak mám tebe plnou duši,
že víc nemá svlačec rosy,
když jej ze sna slunce vzruší
zrána padnouc do rákosí;
a má duše stále prosí :
Smiluj se! Vždyť lásky v tobě
více, nežli píseň tuší!

Zvon, když rozhoupá se v plese,
nemá v ňadrech tolik zvuků
a pták písní tolik v lese,
srdce nemá tolik tluků
jak ty, když svou bílou ruku
na čelo dáš v požehnání,
co se blaha na mne snese!

Jako ve snách stále žiji,
kam jen hnu se, hudbu slyším,
jednu sladkou melodii,
od květin až k hvězdným výším
zvukem prudším a zas tišším!
Věř, dřív neztichne ta píseň,
až svou skráň v tvém klínu skryji.

http://www.youtube.com/watch/…

ivy7 » ivy7 Verlaine Paul -Píseň podzimní (Saturnské básně)


Sám sklon a ston,
svých viol tón
podzim roní,
a duši

mou
rve touhou mdlou,
monotónní.

Skláním se níž
a blednu, když
chvíle zazní.
Vzpomenuv dnů,
propadlých snu,
pláču v bázni.

A odcházím
ve vichru zim,
který svistem
žene mne z chvil,
jako bych byl
suchým listem.

http://www.youtube.com/watch/…

ivy7 » ivy7 V sladké touze

Jaroslav Vrchlický

Již hory v slunce západu
se zaskvěly a bledly,
a temné olše nad vodou
tajemný hovor vedly.

Jejich listí v svitu měsíce
tou pověstí se chvělo,
že zahledím se v oči tvé
a zlíbám tvoje čelo.

Že ty se ke mně přitulíš,
jak strom se k stromu sklání,
a v srdci mém že spočine
tvé lásky požehnání.

Byl v šeru to tvůj bílý šat
aneb stín lesní víly? -
Já k srdci sáhnul náhodou,
však - nebilo v tu chvíli.

ivy7 » almas Rimbaud Jean-Nicolas Arthur -Věčnost (Doušek jedu)
23. ledna 2010 v 10:18

Tak už se opět našla.
Co? Věčnost.
Jsou to moře, zašlá se sluncem.

Ó, má strážná duše,


Šeptejme svůj slib,
Noci, jež zní hluše,
dne, jež nezní líp.

Tak se zbavíš zlosti,
souhlasů a tíh,
lidské poslušnosti,
poletíš jak víh ...

Z atlasových pecí
dýchá povinnost,
aniž možno říci:
Už je toho dost

Není východiska,
není naděje,
člověku se stýská ...
jen klid prospěje.

Už se opět našla.
Co? Věčnost.
Jsou to moře,

zašlá se sluncem.

ivy7 » ivy7 116 (v originále vysázeno jako 119)

Bych sňatek věrných myslí neslabil,
odmítám vady. Láskou pak není,
chyb všímat si, měnit je ze všech sil,
poklonkovat jejich odstranění:
Takhle ne! Láska navždy vede svou
je nad bouří, neotřesitelná;
Stálice, bdí nad bárkou zbloudilou
jíž cenu neznáme, byť výškou sdělná.
Ne Lásku, ret a líc jen sklízí Čas
srpu kružnicí když má na ránu:
Hodinám a týdnům napospas
Láska přečká zkázu až na hranu.
Pakliže chyba, na mne vinu sval,
já nepsal zbla, mužžennemiloval.
muž že nemiloval.
muž žen nemiloval.
muže nemiloval.

William Shakespeare
1564 — 1616

ivy7 » ivy7 LXI

Když není zbytí, polib mne a dost —
Ne, já mám dost: víc ze mne nemáš mít;
z celého srdce rád jsem, za radost,
že takto čistě mám se vymanit.
Potřesme ruce, zrušme závazky;
až sejdeme se někdy možná pak
ať není v lících náznak otázky
či sebemenší zbytku lásky znak.
Teď Amor na smrtelném loži skomírá
tu, Vášni němé puls už nestačí,
tu, Víra klečí u pat lože, lká,
a Nevinnost mu oči přitláčí, —
Pokud bys chtěla, byť to každý vzdal,
můžeš jej přimět z mrtvých
aby vstal...

Michael Drayton
1563 — 1631

ivy7 » ivy7 I
(LÁSKOU PRAVOU...)

Láskou pravou jat veršem jí předestírat,
ať moji (drahou) těší mé pinožení;
z radosti bude číst, čtené rozebírat,
z chápání soucit vzejde, přízně obdržení,
hledal jsem slova v něž stesky temné svírat,
studoval umnosti, jí pro pobavení;
obracel jiných listí, z nich kapky sbírat,
úrodný deštík, úžehu pokropení.
Slova se zdráhala, bez Invence zdejší
vyhnané rákoskou studií macechy,
a stopy jiných, překážky nezvyklejší.
Těhotný vyjádřet, rodím prost útěchy,
truc brka svého hryžu, ubíjím se, když,
„Šašku“, dí Múza mi, „do srdce hleď
a pis...

Sir Philip Sidney
1554 — 1586

... ze sbírky Astrofel a Stella ...

ivy7 » ivy7 OSUD MILENCŮV

JSOU letci co tak skvělý mají zrak,
že umí i se sluncem bojovat:
jiní tak chtějí světla nevídat,
že temné noci jen jsou za přízrak.
Jsou tací, co se ohněm baví tak,
co přáli by si jít si v ohni hrát:
však překvapení nebude je hřát.
Žel Bůh! já k těmto druhům patřím však.
Zrak její vydržet já nesvedu:
však v temnu schovat se je nemožné:
tak sleduje mne vize tváře té:
zaslepen slzami, opuchlý, jdu,
osud můj žádá, mé ať její zřou:
byť vím, vyhlížím zkázu řeřavou.

1503 — 1542

... jsa překladem Petrarcova sonetu ...

ivy7 » Najdise.cz Skvele, krasne..i smutne...no vsechny basne o lasce maji TEN svuj podton....

POVINNÉ
VERŠO
VARO
VÁNÍ

Jsem přesvědčen,
že jeden překlad básně
nemá na originál nárok: stačí?

To co chtěl básník říci, sobě jasně,
překlad nám cedí, deformuje, stáčí.

Leckdy se sejde klub kol vejce toho
co objevný Kolumbo — překla-datel
snesl a vyseděl . . . najednou mnoho
nových a nepůvodních starých přátel,
každýž chce vnutit do překladu sebe:
jak vnímá to, co čet; člen svého hnutí
jde v tom či onom směru, až do nebe
vynáší odpadky — lis (vinný) plní sutí:

Hodokvas polopravd i přísad z vína
kolkolní svět ať deformuje znova
než je čas spát, a uležená slova
i všechno slito-zblité
zavře hlína!

(Znění překladů níže se občas mění, v návalech tvůrčí inspirace.
Mé vlastní verše najdete zde)


Václav Z J Pinkava
______________ .....................

ivy7 » kalamajka Byt tebou
radsej byt mnou...
i motykou
ktora zrani
na dusi ma neporani
vyryje par ran
no to je teda pan
byt teboU
utiekla bych na sto honov....
VIAC BY SI NEZAHRAVAL SO MNOU

ivy7 » černoch Ja se mezi vas uz necpu
kdyz nemam zadnou odezvu
dobre se tu mejte
hezky si povidejte
dobrou noc vam vsem
jen at se nepokousem

ivy7 » Najdise.cz Litr slivky zabije i kone
kdo se k nemu pak umane
na trubky je vhodna trubka
ta uz ho nejak zrovna, i utka