Diskuze, Diskuzní fórum

Renor » Zitto Kopretiny pokvetou,
i když duha na obloze není,
ač stal ses malým popletou
(s barevnou paletou),
ty vykouzlil jsi duhu krásnou,
jež vídáme jen v našem snění...

Ta duha, jež jsi nakreslil,
vystihuje tvoji náladu.
Nad ní prosím ještě slunce přikresli,
ať posvítí ti na tu nádheru,
jež vznikla pod tvým štětcem…
A ty kreslíš si dál
a stáváš se kouzelným vědcem,
jež míchá barvy, aniž by se výsledku bál...

a to je dobře

Renor » Zitto Ty, cos v temnotách bloudil,
vrať se zase k nám...
Není tu žádný, kdo by soudil.
Tu víru v život máš v sobě sám.

Co stalo se s tvou vílou víš už?
Ona nesnesla ten žal
a vsunula do srdce svého ostrý nůž,
co na ochranu tys jí dal
Ten ji její život vzal...

Byla tak slabá, tak malátná,
hledala útěchu u Boha.
Pro ni byla vaše láska posvátná,
proto si na život sáhla chudinka nebohá.

Ty teď pláčeš?
Pozdě, hochu milý...
Na svůj život proto znovu sáhneš?
Nesmíš, byla by zbytečná smrt tvojí víly...

Renor » Zitto Posbírám za tebe ty kousky zrcadla,
jež nedopatřením ti sklouzly k zemi
a také vím, že omylem ses říznul, když ta tíha do tvých rukou dopadla
a tys chtěl znovu sestavit zrcadlo dílky všemi...

Ano i ránu tobě ráda zavážu
a svou silou zatlačím tu krev zpátky.
Svým polibkem ti myslet na tvou bolístku zakážu,
snad postačí mi malý kousek látky...

Vždycky při tobě budu stát,
a věřit, že to byla jenom náhoda.
Budu tě se všemi tvými chybami brát,
jen neříkej, že to nebyla nehoda...

To bych pak musela odejít
a tvou ruku nechat krvácet...
I Tvé slzy bych musela přejít
a naši lásku nechat pomalu z našich srdcí vytrácet...

Určitě to byla nehoda...

Renor » Najdise.cz Milá Ka.čen.ko,
moc ti děkuji za tvá slova. Můj syn šel totiž dnes poprvé do školky, tak jsem toho plná, jsem plná JEHO, broučka...

Renor » Zitto Jedna poklona hezčí než druhá...díky, básníku mého srdce...

Renor » Najdise.cz Ó děkuji Ti...Však z tebe za chvilku bude básnířka, že nás všechny strčíš do kapsy...

Renor » Zitto Znám tu bolest v srdci,
když ostrá špička dýky
proniká hluboko ale ta bolest přeci
stojí za ty krásné, vášnivé vzlyky
jež vycházejí z tvých a jejích úst...

Myslíš na ni stále více?
Víš, že i ona má v srdci ránu hlubokou?
I jí se slzami často zalijí její líce
I ona by chtěla, abys ji nosil na rukou...

Ano, ta bolest je k zbláznění krásná,
ale daleko častěji pálí jako paprsek slunce
Vaše láska je tak strašně vzácná,
jako princeznin diamant na korunce...

Ta bolest je k zbláznění krásná...

Renor » Najdise.cz

Renor » Marci12 Ty kapky deště, jež jsi na mě tak miloval
já nechám stékat po své tváři ještě
třeba se ohlédneš a splníš, co jsi mi sliboval...
když jsi mě pod přívaly deště
k milování přemlouval...

Já k tobě zahořela láskou tak silnou,
že ani ten déšť by slzy neskrýval...
já chtěla býti pro tebe v černé noci jasnou svítilnou
mé srdce jsi tak nádherně dobýval...

Co stalo se s tvou láskou velikou,
že teď tady sama v dešti stojím?
Snad nestala se pro tebe přítěží a v cestě obklikou,
já samoty se stále více bojím...

Ten déšť lásko...

Renor » šepot vody Možná, že ta křídla tvá náhle získaná
nebude chtít zpět ani jeden z nich.
Pro tebe to bude jistě zpráva vítaná
vždyť nechceš je vrátit a věř, že to není žádný hřích...

Jen užívej si křídel svých
a vyleť třeba do oblak
nevíš, kdy zpět je někdo bude chtít,
to bys pak přišel o veliký poklad...

Renor » Najdise.cz Třeba ti čtu myšlenky...

Renor » alassea Princové existují jen nejsou pouhým zrakem vidět.
Hledět na ně srdcem musíme,
oni sami nemohou ani vědět,
co pro jejich nalezení a lásku zkusíme…

Naše princezna hrdá a pošetilá
odmítá milovat jiného muže,
než toho, jež si ve svém srdci vyvolila
a pro něhož se i změnit může...

A že se její líce občas do slz ponoří
a její srdce teskní a puká nejednou
neznamená, že na pravou lásku neuvěří,
i když ji tyto splíny náhle posednou...

Ona stále čeká na onoho prince,
jež poznala pod noční oblohou poseté hvězdami
Jednoho mrazivého dne uprostřed prosince
a věděla, že takovou lásku pozná málokdo tady na zemi...

Renor » Najdise.cz Vyletíte spolu nejvýš jak to půjde jen
a pozorovat budete ten život, jež nechali jste pod sebou.
Tak vysnili jste si váš společný a tajný sen...
že popletena budeš jím a on omámen tebou...

A pak spolu s větrem o závod
poletíte si jak vás jen napadne.
Ne, k vaši lásce není potřeba pročíst žádný návod,
a ani slunce, jež každou chvíli zapadne...

Vy našli jste lásku v oblacích
a je vám tak strašně krásně,
ač oba ještě trošku v rozpacích,
budete snad štěstím psát si i zamilované básně...

Renor » Vite Tím, že pokropil jsi slzou svoji
jen paprsek jediný,
vyšla tvoje duha pro potěchu tvoji
a svou krásou oněměla širé doliny...

Já, miláčku,
hledím z výšky na tebe jen.
Ty nesmíš myslet nato, že na obláčku,
já sním si za nás oba potají náš krásný sen...

Ty musíš zůstat mezi živými ,
abys snad kapky rosy viděl z kvítků stékat,
ty nesmíš ocitnout se mezi námi mrtvými
ty musíš vidět poupě v krásnou růži zkvétat...

Lásko, řekla duha svému milému.
Já budu milovat tě, až do skonání světa
a dávám volnost tvému životu mladému
a bude mi stačit jenom pouhá věta:

Já pochopil tvou oběť velikou...

Renor » Vite A Bůh vyslyšel její prosby veliké
a seslal ji lásku, jež tají dech.
Musela však slíbit, že přestane býti člověkem
A stane se duhou, jež by obdivoval celý svět...

Tu lásku smíš si užít pouze po jediný den.
Od prvního paprsku, jež slunce na zem spustí
po poslední jež zapadne a pak musíš opustit svou zem...
Snad mi pak tvé srdce odpustí...

Neváhala ani vteřinu,
Vždyť její srdce prahlo po lásce
Tak tu krásnou a milou dívčinu
Viděl pak jen on a byla šťastna
ač věděla, co bylo v sázce...

Pak když slunce zašlo k odpočinku
a ona musela svého milého opustit,
políbila jeho líce ještě na chvilinku
A šla se od zemské tíže odprostit...

Byla však šťastná, protože zjistila,
Co je to opravdová láska...

Renor » Zitto Proč tvé Kopretince milé
mělo by vadit, žes pro ni na bílém koni nepřijel?
Vždyť ty promlouváš k ní jako ke krásné víle,
to musí stačit ji, i když s tebou krade si jen malé chvíle.
Tak napadá mě, jak dlouho jsi vlastně její srdce dobíjel?

Kdy láskou spadla k nohám tvým?
Kdy poprvé řekla ti, že to tys pro ni ten,
kdo popletl ji srdcem svým?
Kdy nastal ten pro vás tak krásný den?

Opatruj ji něžně ve svém objetí.
Nenech nikdy její stonky bez vody.
Snad díky tobě bude plakat dojetím
a vzdá se pro tebe své svobody...

Renor » Najdise.cz Nemyslím si že bys měla býti k sobě takto přísná,
vždyť tvé básně jsou jak oblaka posetá růžemi...
Snad pro to, že jsi ještě tolik mladá
můžeš vidět lépe tu krásu, jež je tady na zemi...

Nebuď k sobě takto krutá,
vždyť tvé verše umí srdce rozehřát,
tak jako barva slunce, jež je sytě žlutá
můžeš radost udělat a to vícekrát,
všem, co mají si co dát
nebo si to jenom přát...

Díky moc milá Beed

Renor » Najdise.cz Až ty ženy celé stříbrem poseté
projdou se pod noční oblohou,
snad i měsíc stane se na okamžik člověkem,
aby mohl dotknout se alespoň na chvilku pouhou,
té krásy, jež darovala jsi jim nezištně...

A hvězdy po spatření té krásy nesmírné,
stanou se pouhou jiskrou v oku ženy,
přestanou na obloze svítit, jak jim přikazují zákonitosti vesmírné
a slyšet jsou snad jen mužů obdivné steny...

Tobě patří díky za všechny ženy.
Pro tvou štědrost velikou
ony staly se nejkrásnějšími na zemi.
Ne pro muže nebo jejich touhu vyvolanou chemií a vášeň fyzickou,
ale pro sebe samé – pro svůj pocit krásy.
Ta stojí za všechny ty obdivné hlasy,
jež vycházejí z jejich úst...

Tobě díky...

Renor » Jan1na Děkuji moc za tvou chválu. Já ti opravdu neřeknu, jak dlouho mi zabere něco napsat. Mám totiž 3letého syna, který mi stále skáče po klíně, mačká klávesnici a chce si hrát, takže mám většinou pauzy a než něco dopíšu, tak to i trvá.
Pa Renata

Renor » Zitto Chtěla bych být t(v)ou kopretinou,
jen jak krásně dokážeš mluvit o ní
chtěla bych být pro tebe květinou,
kvůli níž bys mohl ztratit duši svoji...

Chtěla bych pozorovat tvoje kroky,
ač jen z vázy na stole,
žárlit na ty, které miluješ -na své soky
vidět,jak se směješ, pláčeš, vše pozorovat jak z lavice ve škole...

Pak až mé lístky okvětní,
pomalu k zemi padat budou
pak teprve prosím ke mně usedni
a posbírej ty kvítky, jež náhle mají barvu krve-rudou...

Pro tuto chviličku
věř tomu či ne, můj milovaný človíčku,
jsem z poupěte vykvetla v ten nejkrásnější květ,
abys teď tady při mé poslední cestě mohl sedět
a snad politovat ten krutý svět...