Diskuze, Diskuzní fórum

Arezet » Ida 29 Bydlím v rodinném domě,zvířata nemáme,měli jsme donedávna psa.Větší zahradu máme,pole kdysi te´d už ne.

Arezet » Ida 29 Ahoj,psychologie mě zajímá taky docela dost.Jen nevím jestli mám na to,abych denně poslouchala neštěstí druhých,jsem až moc empatická a utrpení druhých mě ubíjí.

Arezet » Loen Nedávno jsem vyzkoušela meditaci a bylo to tak uklidňující,že to plánuju znova vyzkoušet
Srovnávání bude asi dost těžký nedělat,všichni mi příjdou něčím úžasný,ale na sobě to nevidím,vidím jen chyby a neustále si je vyčítám.Autority,no nenapadá mě jak,s otcem si nerozumím a neustále mě rozčiluje,nesnáším ho,tátův otec dával přednst strašímu sourozenci a táta má komplex,takže to podstatě řešil i u nás doma,nadržoval mému mladšímu bratrovi a mě se nevěnoval.Nikdy mě nepochválil spíš jen vyčítal,co dělám špatně. Taky je táta starší o 10 let než mamka a chová se k ní jak k malý holce,takže tím spíš ho nesnáším,prootže sek mamce chová děsně,je to strašný sobec,nehledí na to jak se kdo cítí.Mamka byla vždy spravedlivá,ale taky mě neuměla pochválit,když jsme měla problém radši ho ani nechtěla slyšet.Taky když mi umřel v mých 11 letech bratr,tak mamka byla v hluboké depresy,táta se zasekl a vlastně jsme se musela o sebe starat sama.Nikdo mě neobjal a nechtěl se mnou o tom mluvit.Cítila jsem se odstrčená celý dětství,byla jsem a jsem dote´d samotář,nemám potřebu vyhledávat ostatní lidi.Mám z této situace psychickou poruchu,úzkostnou poruchu,snažím se vyhýbat se stresovým situacím,nedokážu ovládat svůj strach.Nedávno jsme o tom s mamkou mluvili o té době kdy umřel brácha a oběma se nám ulevilo,ale s tátou se o tom mluvit nedá,hned se urazí a začne na mě řvát,že s ním takhle mluvit nebudu,že h oto nezajímá.Jak mám odpustit,když nemám ani šanci,spíš ho čímdál vícnenávidím a těším se až vypadnu z domova.Také jsem na té meditaci zjistila,že neumím odpouštět,že když mi někdo ublíží,že si to držím všechno v sobě,jsemstrašně vzteklá,pomstichtivá,zákeřná vůči lidem co mi ublížili a všechno to dělám nevědomky do té chvíle kdy se uklidním a začnu přemýšlet proč se tak chovám,ale ten stav se nedá zastavit,občas viděsím i rodiče,prootže mi říkali,že když se naštvu tak jim připomínám fúrii prostě jsme plná bolesti a neumím se s tím smířit,nemá mráda sama sebe a bojím se své já ukázat lidem,protože si mylsím,že by si mysleli že jsem divná.Jsem dost vrtošivá,náladová a když jde do tuhýho tak dost sobecká (když mě naštve život) a v tom mě třeba mamka srovnává s tátou (sobeckost),a mě to strašně štve,protože vím,že m je to všechno později líto a snažím se to pa kdruhým vynahradit,ale on toho není schopen,přijít a říct promiň nebo pro druhého něco udělat místo omluvy.Promiňte za te sáhodlouhý komentář.Můj problém je ve vztahu k rodičům,asi bych to měla řešit s psychologem,ale děkuju díky tomu jsme si to uvědomila

Arezet » heslo Tak to já se topím parádně , mám strašnou potřebu všechno kontolovat ,řešit,protože nesnáším nejistotu a nedořešené věci.Takže asi bude těžké to nechat jen tak plynout.Je vážně skvělí jak se v tý astrologii tak všichni vyznáte ,jak to umíte řešit,možná je to tím že já se tak moc snažím,že mi uniká řešení ,pohled druhých lidí je dobrý,sama bych to určitě nevyřešila děkuju

Arezet » Loen Jo to bude kámen úrazu,ano nevěřím si,srovnává mse pořád s někým
Ten pocit mám,ani nevím proč vlatsně,ale tak to cítím,jako bych těch 23 let promarnila a před měsícem jsem začla cítit,že s tím musím nutně něco udělat,tokové strašné nutkání.Třeba mi příjde škoda,že jsme nikdy neměla tu šanci se naplno věnovat baletu nebo krasobruslení,protože teď už bych to nemohla dělat,tak abych měla pocit,že to můžu dělat dokonale.S tím zpěvem mám pocit,že nevím co vlastně dělat,čím začít,jak se do toho pustit a tak dál...cítím se bezradně,nejistě

děkujuza napsání

Arezet » Aristoni Já vím,a říká m ito dost lidí .No tím,že jsem panna a jsem perfekcionalista,tak do ničeho nejdu dokud se necítím připravená a skálopevně vím,že to dám.Je možný že ještě nepřišel můj čas,že bych se tam měla dopracovat později,že to nebude v mládí.Lituju toho doteď,že jsem to nezkusila a myslím si,že díky mé povaze toho budu litovat celý život.Já bych řekla,že hlavní průšvih je mít ascendent v blížencích,protože se vnitřně rozpolcenej.
Doufám,že opravdu jednou nebudu litovat,že jsem promarnila všechny šance

Arezet » Bosch Páni tak z toho jsem se posadila na zadek
to je fakt,strašně moc se snažím řídit každý krok co udělám,takže se nedivím že jsem nervově labilní.Uvolnění u mě je strašně těžké dosáhnout.Nejvíc mě to táhne k hudbě,grafika byl kompromis,ale taky mě to baví.Moc by mě to zajímalo jak se "rozhýbat",protože většinu věcí co jsem si přečetla,tak jsem si nedokázala přelouskat význam a vlatsně tím domyslet,co s tím dělat(strašně informací najednou).
Je pravda,že mám problémy s dechem,že ho často zadržuju jak při pohybu,tak při zpěvu a není to dobré.Mohla bych tedy poprosit,jestli mi napíšete do zpráv kontakt na školu o které jste psal?Moc by mě to zajímalo. Když zpívám sama nebo je tam někdo kdo už mě slyšel,tak nemám problém s trémou,ale před každým novým člověkem jsem tak strašně vystresovaná,jestli se správně nadechnu a nestane se mi třeba to,že bych vydala ze sebe špatný tón,cítím se přitom strašně sevřená,napjatá,vyklepaná.Celkově jsem se tak cítila ve škole před tabulí,nebo když jsem prostě měla promluvit před lidma ve třídě,na pohovoru,prostě kdekoliv kde jsem měla pronést veřejně projev.Nervozita je to nejhorší s čím dote´d bojuji.Díky strachu to vzdám,ikdyž vím že mám potenciál.Možná kdybych měla někoho kdo by mě podržel a dodal mi odvahu,ale je mi jasný,že v životě se budu muset spolehnout jen sama na sebe.Moc děkuju za napsání,taky bych chtěla umět to tak hezky vyložit jako vy

Arezet » Aristoni Tak úplně jsem ještě nerezignovala,ale mám problém,že v podstatě nemám nikoh okdo by mě tak hezky držel nad vodou :(.
Děkuju za napsání,budu sesnažit bojovat :) jinak bych se z toho zbláznila

Arezet » Aristoni Já se taky moc nevyznám,ale momentálně se o to snažím :).No mě stačí,že jsem ve znamení panny a ascendent v blížencích a už díky tomu chápu,proč jsme tak nerozhodná,když jsme si přečetla svůj ascendent,tak jsem si řekla hůrá už vím čím to je,ale nevím co s tím vlastně dělat.Mít v sobě 2 lidi je děs a nejhorší že se nedají sjednotit,ale každý má svou hlavu.Takže i když bych měla na něco talent takový,abych se tomu mohla na 100% věnovat,bojím se,že díky ascendentu blížence to bude pěkný boj,abych vůbec se sebou něco udělala,strašně moc si jeden den věřím a plánuju a druhý den je mi mizerně,prootže si říkám fakt to nezvládnu.Třeba se zpěvem,kde kdo mi říká od mala,že nádherně zpívám,ale bez podpory jsem to vzdala.Hlásila jsme se na konzervatoř,ale nakonec jsem to vzdala,bála jsem se že se ztrapním(mám hroznou trému),pak jsme chtěla zkusit jít do superstar,co myslíte,šlajsem tam,sotva jsem vlezla do budovi,hned mě popadl šílenej strach,známí mi te´d nabídnul,abych šla zpívat k němu do kapely a opět strach že se ztrapním.I když mi lidi furt říkají proč se sebou nic nedělám,když tak krásně zpívám a já stále říkám ani nevím proč.Asi tuším,že zpěv pro mě je celý život,tanec,umění,jsem velmi citlivá duše,ale nevyznám se v sobě.Ale každý mě síc bych dělala úplně něco jiného než předtím,třeba te´d mě zajímá hodně astrologie,ezoterika a filosofie.Za další měsíc to bude zase úplně něco jiného.Připadá msi někdy jak blázen