Diskuze, Diskuzní fórum

buba » HappyLu Ale začíná to hezky.

buba » Wolfinka Obal skvostný,a uvnitř prázdnota,
zima tam,kde má být teplota.

Nedobytný hrad,nesplněná touha,
cesta zdá se být,zase příliš dlouhá.

Proč všechno,přes Tvé veškeré odevzdání,
se tolik nabízené kráse,stále brání.

Někdo jako kus ledu,a Ty voda živá,
obloha modrá,a přeci se stmívá...


Naslouchám,a Tebe vnímám,často Tvým směrem
taky se dívám,máš mé obejmutí,
a taky dlaně,hleď paprsky slunce,sedají na ně...
Máš tu přátelé,a jejích krásné věty,
kéž potěší tě,jako třeba květy.

buba » hela215 Díky Heli.
Taky jsi si vzpomněla?
Vyjádřila jsi to moc krásně,
díky za příspěvek,mojí básně.

buba » Wolfinka Ozvěna je mnohem víc,
než co mohl bych Ti říct,
jsi všechno,co srdcem vnímat se dá,
zářivé světlo a temná tma,
jsi černá,a jsi bílá,
jsi křehká,a jsi víla.

V paprscích slunce ztracená,
copak to asi znamená?
Každý si neseme,
jiskřičku lásky na řasách,
ona do srdce Ti vstoupí,
neměj strach...

Takové procítěné nic,
má jistě rub a líc,
i to volně plynoucí stačí,
někdy k smíchu,jindy k pláči..

buba » Mlhuška Krásně napsané,dobře se to čte,a moc jsem se pobavil,budeme čekat zážitků další díl.

buba » medulka Medulko vše nejlepší k Narozeninám!
Se zpožděním,ale přece,
kapky štěstí,už jsou v řece,
doplaví se jistě k všem,
a já Tobě přeji,i dnes krásný den.

buba » buba Díky moc holky,jste Zlatíčka*mám vás Rád!

buba » ži.va Moc hezká!! Děkujeme,za připomenutí jara,
a doteky přírody,
krásný pohled do nebe,
stromů,i do vody,
uvědomění létání ptáků,
a jisté svobody.
A jak je krásná,obloha,svoboda,
nikdy neměla by,chybět náruč domova,a její přízeň..a někam patřit..

buba » Světluška 77 Mláďátka k jaru,
patří nejvíce,
stejně,
jak rozkvetlá kytice,
důležité je,
že na ně s láskou čekáte,
a jedno je,zda budou,
černé,bílé,strakaté.
Ať dny čekání,
ji rychle uplynou,
ať je šťastnou,
kočičí maminou...

buba » Wolfinka Třebas jsi měsíc,
ta slunce odvrácená tvář,
máš své důležité místo,
a také svoji zář..

Ty jsi světlo noci,
a obklopena hvězdami,
můžeš pohlížet z výšky,
na všechno na zemi..

Nechceš li jen měsícem být,
zkus sestoupit z oblohy,
a v podobě jiného tvora,
postav se třeba na nohy.

Jen odraz svůj nech na obloze,
odvrať jiným směrem svoji tvář,
pak ucítíš,a taky budeš,
mít v sobě slunce zář...

Však i před tváří měsíce,
mi klaníme se velice,
důležitá je tvá tvář,
hned se píše celý snář..

buba » Wolfinka Přichází křivka..
ta postava člověka.
Co jen radost v Tobě vyvolává..
krásný pohled do očí..
no tak Sláva!

buba » mbplacebo No bohužel nečetl,ale nejbližší příbuzní,mě někdy taky úplně dostávají....

buba » myriam Krásný!!!

S velkou vírou,
vyléčíme srdcí rány...
odeženeme černé vrány...
Do dlaní usedne,
holubice bílá..
s volností se rozletí,
jak láska,jak síla...

buba » Wolfinka Budeme věřit,
dokud budou tlouci naše srdce..
Budeme věřit,
jak jen to dlouho půjde..
Budeme věřit,
ještě dlouhou chvíli...
vždyť je jen na nás,
zda ve svých očích,
chceme vidět Lásku,
a tančící víly..

V korunách stromů,
zjevují se záře,
ten kdo je citlivý,
vidí v nich i tváře..
Chvíle překrásné,
prožité vzácně,
srdce člověka milého,
jež s citem se protlouká,
naše oči na něm spočinou,
do srdce,
hřejivé pocity se rozplynou..
Ještě chvíli bdít,
v myšlenkách zlatavých,
o něčem snít..

Maluješ nádherně,
v oblasti přírodní,
je to jak polární záře,
v hlubinách odráží se,
podoba jedné tváře...

To věc je téměř jistá,
že existují místa...
Na vrcholcích hor,
kde je ještě sníh,
i tam je slyšet smích..
a tam kde slunce pálí,
do písku jsme psali..
Na lesní pasece,
vítr už sílí...
v květinách láska,
a tančí víly...

ještě chvíli...ještě chvíli...

buba » Marci12 V oblacích kroužit,
po něčem toužit,
nechtít nic,
dostat víc...

buba » růžička Ale to je i pro ženy,takže i pro tebe

buba » simona777 Moc smutné je,
kdo na ženu,vztahuje ruce své,
takovou silou,
jak ještě s posměchem,tvrdí všem,
že je jeho milou.
A jindy slova,urážlivá sprostá,
ten zaslouží,sám taky tolik dostat.
Chudák a ubožák,kdo ženu bije,
nechápu,že ještě kolikrát,
tu špínu smyje.
Kolik je všude násilí,
člověk nemá ani potuchy,
zlost mně pojímá,na ty zloduchy.
Též jsem se setkal v životě s mnoha,
ve smutku z bezmoci,vzýval jsem boha.
Nemám rád násilí,
a nevím proč z někoho tolik vychází,
možná,třeba v dětství,
procházel taky nesnází.*
Je důležité mít své blízké,
a taky kouzelníky,
co odvahu mají,a zbijí násilníky,
na vlastní kůži by měli znát,
co je to opravdu se bát,
že není hrdinství,slabšímu rány dát,
a pak nesmyslně slibovat.
Kdo na ženu,nesmyslně,
a tolik moc ruku vztáhne,
měl by se léčit,a nebo zůstat sám.*
A ženy,vám jež se to stane,
moře nezesládne,pořád bude slané...
Těžko kdy přijde změna,
když to jde,radši nohy na ramena...
a hodně štěstí,a přátelských dlaní,
kdo má sílu se postavit,
a nebýt štvanou laní... *

Simi...opět napsané skvěle a krásně,
s životních údělů,mám někdy strázně...

buba » Josefínka Plná hodnot jsou Tvá slova,
život se tak někdy chová,
snad měl by si uvědomit každý z nás,
že některé slova,je třeba říkat včas.
Chceš je znát?Já mám tě rád.

buba » Renor Je,děkuji moc Reni.
No já nešel jsem zatím od včera spát,a dnes nějak chtělo se mi,na tvou báseň psát.
a jinak mám Tě moc rád,jsi človíček milý...
co zpříjemňuje poezií,každou chvíli...

buba » Renor Ty mnohé prozradíš mi,
celá se svlékneš před očima,
hřeje tě láska,není ti zima,
je krásné z druhých úst znát,
jak kdo má koho rád.

O sobě teď mluvíš nejvíc snad,
a taky má slova,chceš velmi znát.
Ty nemusíš mi mnohdy říkat nic,
z tvých počinů,je cítit mnohem víc.

A proto já mám tě rád,
rozčílenou,plačící,
a zase Tě vidět smát.
Zbožňuji každý Tvůj pohyb a gesto,
a to jak tvárná jsi jako těsto.
Hodná,trpělivá,pozorná,
nerozhodná,rozhodná.

Za všechny okamžiky,
a směsice pocitů,
cítím se s Tebou,
jak na modrém blankytu.
Ty jsi má jediná,
která se rozsvěcí,
a zase zhasíná.

I když spíš,tak jsi mi vším,
já nad Tebou bdím,často se rdím,
nad tvojí přitažlivostí krásy,
jemně pohladím tvé vlasy,
roztomilé jsou,chvějící se řasy.
Mám chuť tě zulíbat,
a vzbudit zas,
prožít chvíle překrásné,
jak slunce jas,
jsi můj chléb,a zlatý klas.

Co víc chceš znát?
Jen proto,že jsi jaká jsi,
já mám tě rád,
tak jen dál buď sama sebou,
proto já jsem přeci s tebou,
jak naučil jsem se Tě znát,
já pochopil,co je mít rád,
žádné linkování,ani jízdní řád...